Chile

Rano dalsiho dne pristava letadlo v Santiagu v CHILE.. Busem s mistnim pruvodcem do hotelu Hyatt Regency. Odpoledne si autobusem prohlizime mesto. Vecer letime na “Velikonocni ostrov.” Ve skupine je nas 18 turistu.
22.3. jedeme na vylet dvema minibusy. Drive nez vidime skutecne sochy tohoto ostrova, mijime misto, kde jsou sochy vyrabeny z dratene site pro zde prave nataceny film Kevina Costnera. Pokracujeme podel dlouhe pristavaci plochy, kterou postavila NASA pro pripad Space Shuttle, ze by potreboval pristat v teto casti sveta. Velikonocni ostrov vypada jako pravouhly trojuhelnik s tim pravym uhlem na severu. Jeho jedine mesto, Hanga Roa, lezi na jihozapadni strane ostrova. Toto rano si prohlizime prave tento jihozapadni cip ostrova. Po zastavce na pobrezi u zvysene plosiny, jejiz vsechny sochy (moai) lezi povaleny, jedeme k hlubokemu krateru sopky Rano Kao a kamennym zbytkum Ptaci kultury. Take filmari zde maji postavenou vesnici s umelymi moai. Odpoledne navstevujeme individualne Hanga Roa.
Druhy den na Velikonocnim ostrove jedeme minibusy kolem ostrova proti smeru hodinovych rucicek. Podel jizniho pobrezi zastavujeme u dalsich zvysenych plosin, ze kterych byly vsechny sochy shozeny. Na zacatku 19. stoleti jiz udajne nestal na ostrove ani jeden moa a jejich kultura byla mrtva. Velikonocni ostrov ma sopecny puvod a obsahuje snad 70 sopek. Behem staleti ztratil ostrov vsechnu puvodni vyssi vegetaci, takze pusobi pustym dojmem. V jednom miste postavili filmari celou polynezkou vesnici. Jmeno filmu, ktery nataceji, je “Rapa Nui,” coz je polynezke jmeno tohoto ostrova. Pozdeji splhame po svahu sopky Rano Raraku. Sochy byly vyrabene z jejiho bazaltu. Vidime moai v ruznych fazich jejich tvorby. Odpoledne zastavujeme u Anakena na severu ostrova. Zde Thor Heyerdahl zrekonstruonal jednu plosinu a postavil na ni predtim povalene sochy. Pozde odpoledne po navratu do Hanga Roa nastupujeme do malych clunu, ktere nas pres velke vlny dopravuji k lodi “Explorer.”
Pristi 3 dny se nase lod plavi na zapad. My se seznamujeme s lodi, navstevujeme zajimave prednasky, mluvime s jinymi cestovateli a jime. Na lodi je 33 pasazeru. Nas 18 se pripojilo k 15, kteri jsou na lodi jiz od Valparaisa v Chile. Mame plno mista, protoze lod je pro 96 pasazeru. Je 64 clenu posadky, z nichz polovina je personal hotelu. Explorer ma 2,500 brutto tuns, je 72 m dlouhy s ponorem 4,5 m.
27.3. Explorer kotvi u ostruvku “Ducie” patrici ke skupine PITCAIRN. Je to typicky atol s vnitrni lagunou. Kousky koralu a kere pokryvaji vlastni ostrov. Nikdo na nem nezije. Hnizdi na nem hodne ptaku. Po prochazce po ostruvku snorklujeme v jeho blizkosti.
28.3. jsme u ostrova “Henderson.” Tento nevelky a neobydleny ostrov je tez ve skupine Pitcairn ostrovu. Je to koralovy utes vytlaceny nad vlny. Kolem jeho plazi je husta vegetace. Dopoledne se prochazime po bilem pisku jeho plazi a hledame endemicke ptaky. Odpoledne snorklujeme.
Dne 29.3. Explorer spousti kotvu u ostrova “Pitcairn.” Dopoledne travime na tomto 4,5 km ctverecnim ostrove, kde ziji potomci vzbourencu na lodi Bounty. Navstevujeme jedinou usedlost Adamstown s jeho postovnim uradem, soudem, skolou, kostelem, hrobem Adamse a hrbitovem. Jsem prekvapen pocitacem ve skole. V teto dobe zde zije 58 obyvatel. Odpoledne prichazi ostrovane do nasi lodi, aby se naobedvali, prodali sve suvenyry, vysvetlili historii ostrova a sveho zivota na nem a zazpivali sve dojemne pisne.
Po dnu na mori vplouva nase lod 31.3. do FRANCOUZSKE POLYNESIE a kotvi u ostrova “Mangareva” patrici do skupiny Gambier ostrovu. Na brehu nas vitaji jeho obyvatele hudbou a tancem. V kostele se dovidame o historii ostrova. Odpoledne je snorkling.
Dva dny na oceane a dalsi zajimave prednasky. Druheho dne odpoledne priplouvame k z more vystupujicim prikrym skalam zvanym “Marotiri.” Objizdime je na zodiacich. Dne 3.4. jsme v oblasti Australskych ostrovu a kotvime u ostrova “Rapa” (stale ve Francouzske Polynesii). Individualne si prohlizime vesnici na jeho brehu. Po navratu na lod vidim v jeji blizkosti velkeho zraloka. Je to muj prvni zralok v prirode. V poledne opoustime ostrov.
V poledne 4.4. zastavuje Explorer u dalsiho ostrova skupiny Austral, “Raivavae.” Dvema skolnimi autobusy objizdime ostrov se zastavkami v ruznych mistech. Jedno z nich je u kamenne sochy bozske bytosti, “tiki.” Mistni lide pro nas pripravili predstaveni. Pred zapadem slunce jsme zpet na lodi. Cely pristi den pluje Explorer na sever ke skupine Society ostrovu.
Rano 6.4. pristavame na TAHITI. (patri k Society ostrovum). Brzy opoustime Explorer. Autobus nas bere na letiste. Tam nastupujeme do letadla Air France k 7,5 hodinovemu letu do Los Angeles. Odtud jedu autem z pujcovny domu do Visty, kde hodinu pred pulnoci tentyz den.

Cestovni kancelar: Abercrombie & Kent
Ucast: Na lodi jsem byl ve skupine 33 cestovatelu.

9.12. je autobusovy vylet do “Narodniho parku Ohnove zeme.” Park ma krasnou lesni krajinu, ledovcova jezera, reky a potoky. Po navratu do Ushuaia nastupujeme do nasi expedicni lodi “Akademik Boris Petrov” s ruskou posadkou. Expedice do Antarktidy je vsak vedena Kanadany. Vecer nase lod zveda kotvu a pluje kanalem Beagle do prulivu Drake.
Behem pristich dvou dnu krizujeme bourkami proslaveny Drakuv pruliv do Antarktidy. Prekvapive more je klidne jako hladina rybnika. Ucastnim se zajimavych prednasek. Pozde odpoledne druheho dne kotvime u antarktickeho ostrova Deception. Tento vulkanicky ostrov obklopuje vnitrni zaliv. Zodiaky nas berou na jeho breh. Jsou tu zbytky stare velrybi stanice. Vidim sveho prvniho tucnaka.
12.12. rano zastavuje “Akademik Boris Petrov” u ostrova Cuverville. Odpoledne po plavbe uzinou Gerlache pristavame v Neco Harbour. Vecer je zastavka v Paradise Bay, kde navstevujeme argentinskou stanici. Chuzi na poslednich dvou mistech vetsina z nas tak navstivila vsech 7 kontinentu sveta. Dalsi den nase lod brazdi Neumayer kanal a zastavuje v Port Lockroy na ostrove Wiencke, kde je britska zakladna. Pak behem dalsi plavby uzinou Gerlache vidime skupinu Humpback velryb. Dale kotvime u Portal Point v zalivu Charlotty opet na pobrezi Antarktickeho kontinentu. Pres silny vitr pristavame 14.12. na ostrove Half Moon. Po propluti uziny Bransfield zastavuje nase lod u ostrova King George s polarnimi stanicemi Ruska a Chile.
Dalsi 2 dny se vracime pres Drakuv pruliv zpet do Ushuaia. Avsak tentokrat nam pocasi nepreje. Je boure a vysoke vlny. Puvodne jsme meli zastavil u Mysu Horn, ale pro ty vlny mame zpozdeni a Mys Horn musi byt vynechan.
Do rana 17.12. jsme v Ushuaia. Ac jsme vcas na letisti, dochazi ke zpozdeni v odletu z Ushuaia. Pri priletu do Punta Arenas je nase letadlo do Santiaga jiz pryc. Vecer pak letime jinym letadlem z Punta Arenas a se zastavkou v Puerto Montt priletame do Santiaga hodne pozde a v nasem hotelu “Kempinski” jsme pred pulnoci.
Pristi den je volny. Dopoledne splham na Cerro (horu) Santa Lucia, kde bylo zalozeno puvodni mesto. Odpoledne zase prochazim stred Santiaga. Teplota je nad 32 st.C. Pozde vecer nekteri z nas nastupuji do letadla do Miami.
Po letu trvajicim 8 hodin letadlo pristava v Miami brzy rano 19.12. Prestupuji do TWA letadla do St. Louis. Pro padajici snih je tamni letiste zavreno a letadlo nemuze asi 15 minut pristat. Po pristani zjistuji, ze me letadlo do Los Angeles bylo zruseno. Po poledni vsak odletam jinym letadlem. Po 3 hod. letu pristavam v Los Angeles. V AVISu si pujcuji auto, kterym jedu tech 160 km do Visty, kam prijizdim v 17:20 hod.

Cestovni kancelar: Marine Expedition (kanadska kancelar) pres Robinsons-May Travel
Ucast: 22 Severoamericanu

Minerva II. sleduje pobrezi Brazilie na vlnach Atlantiku a 17.11.kotvi u mesta Fortaleza. Prohlizime mesto. Po dalsim dnu na oceane je zastavka v meste Recife 19.11. Dopoledne je navsteva mesta Olinda a odpoledne Recife. 21.11. Minerva II. kotvi u mesta Salvador de Bahia, jez bylo 200 let hlavnim mestem Brazilie. Mesto je rozdeleno na dolni a horni a pro pesi jsou obe casti spojene vytahy. Dalsi den na oceane. 23.11. priplouvame do Rio de Janeira. Z nekolika moznosti si vybiram odpoledni vylet do mesta Petropolis. Je tam cisarsky palace vybudovany v polovine 19. stoleti. Dalsi den prohlizim Rio. Navstevujeme Cukrovou horu, horu Corcovado se Kristem Vykupitelem, botanickou zahradu zalozenou 1809 a slavnou plaz Copacabana. Po dnu na oceane pristavame ve meste Paranagua 26.11. Odtud delame celodenni vylet do mesta Curitiba, jehoz vetsina obyvatel pochazi ze stredni, vychodni a jizni Evropy.

Po opusteni Brazilie Minerva II. potrebuje dva dny k dosahnuti Montevidea v URUGUAYI. Priplouva tam 29.11. Den je venovan prohlidce tohoto prijemneho mesta. V minulosti slouzila Uruguay jako naraznikovy stat mezi portugalskou Brazilii a spanelskou Argentinou.

Pres noc pluje Minerva II. z Montevidea do Buenos Aires v ARGENTINE.. Behem ranni prohlidky mesta se zastavujeme na Plaza de Mayo s Casa Rozada (Ruzovy dum, kancelar presidenta) a katedralou, dale v bohemske ctvrti Boca a bohate ctvrti Recoleta se hrbitovem s hrobkou Evity Peron. Odpoledne jedu do Tigre Delta na rece Parana. Lod jede mezi cetnymi ostrovy. Je to krasne misto. Dalsi den je zajezd autobusem zapadne od Buenos Airres do estansie na argentinske pampe. Estansie je rodina farma, kde pestuji kone, kravy a ovce. Mistni gauchos (cowboyove) nam predvadeji jizdu na konich.

Opet pres noc zpet do Montevidea v URUGUAYI. Tam 3.12. Tentokrat jedu na autobusovou turu 120 km zapadne od Montevidea do Colonia del Sacramento (Unesco Heritage Site). Toto mesto, ktere je do dnes uzavrene v hradbach, bylo zalozeno Portugalci v roce 1680. Pristi dva dny pluje Minerva II. po Atlantskem oceane s prednaskami na lodi.

Casne rano 6.12. pristava nase lod zpet v ARGENTINE. u patagonskeho mesta Puerto Madryn. Zatimco nekteri lide jedou navstivit waleske horniky, ja si vybiram vylet na poloostrov Valdez, ktery je oblibenym mistem National Geographiku a BBC pro nataceni prirodnich filmu.

Po dnu na oceane travime 8. a.9.12 na FALKLANDSKYCH OSTROVECH., ktere patri Velke Britanii. Je to ma druha navsteva techto ostrovu. Zde je obvykla prohlidka hlavniho ostrova. Ja podnikam jeste vylet po mistech boju v Argenticko-britske valce v 1982. Na lodi nas pri veceri navstivil britsky guverner ostrovu. Mel zajimavou prednasku o politice a ekonomii ostrovu.

Nasleduje den na Atlantiku. Vecer toho dne plujeme kolem argentinskeho ostrova Staten Island, kam Julius Verne vlozil dej sveho romanu “Majak na konci sveta.” Rano 11.12. kotvi Minerva II. v Beagle Channel u nejjiznejsiho mesta sveta, Ushuaia. Jsme zase v ARGENTINE.. Zde mame zajezd do “Narodniho parku Ohnove zeme.”

12.12. pluje Minerva II. k Hornove mysu, ktery patri jiz CHILI.. Obeplouvame ostrov s mysem. Ve dnech 14 az 16.12. jsme v chilskem meste Punta Arenas, ktere je nejjiznejsim mestem jihoamerickeho kontinentu (Ushuaia je na ostrove). Behem 3 dnu v tomto meste se ucastnim vyletu k zalivu Otway, kde jsou Magellanovi tucnaci (penguins), neletajici ptaci rhea a dalsi zvirata, podnikam prohlidku mesta a jedu 100 km na sever do estancie v Patagonii, kde je chilsky cowboy nazyvan “huaso.” Zde vidime na skalach nejakych 25 hnizdicich andskych kondoru. Posledni den navstevuji prirodni rezervaci na ostrove Magdalena v Magellanove uzine.

Ve dnech 17. a 18. 12. pluje Minerva II. tak zv. Chilean Fjordlandem s cetnymi ledovci. Dne 10.12. kotvime v pristavu Chacabuco na severni strane Fjordlandu. Odtud je vylet pres zde nizsi Andy do hlavniho mesta Chilske Patagonie, Coyhaique. Den nato Minerva II. zastavuje v meste Castro v souostrovi Chiloe a o den pozdeji v Puerto Montt s vyletem pod sopku Osorno s vodopady podel cesty. 23.12. pristavame ve Valparaisu a lazenskem meste Vina del Mar. Prvni den je vylet k hore La Campana, na kterou vystoupil Charles Darwin v roce 1834. Nas vylet je veden botanikem z Kew Gardens v Londyne. Druhy den je prohlidka Valparaisa a Vina del Mar. Po nekolika dnech na Tichem oceane Minerva II. priplouva do severochilskeho pristavu Iquique 27.12. Pri zajezdu do byvaleho dolu na nitraty projizdime casti pouste Atacama. Atacama je nejsussi pousti na svete. Pristi den kotvime v nejsevernejsim meste Chile, Arica. Prohlizime mesto a jedeme do dalsi casti Atacamy, kde jsou geoglyphy starych civilizaci.

29.12. pristavame poprve v PERU.. Je to v pristavu Matarani, odkud podnikame cestu autobusem do vnitrozemi do druheho nejvetsiho mesta zeme, Arequipa. Je ve vysce 2400 m n.m. a zije v nem asi million obyvatel. Nase navsteva je svatkem pro mistni lidi. Kdo muze, ten vyrukuje na namesti Plaza de Armas. Pro mesto je to ekonomicky dulezity den. Jsou zde pred- a po-kolumbijske pamatky. Po dnu na mori pristavame 31.12. v pristavu General San Martin. Letime malymi letadly pro 12 lidi nad planinou Nazca, abychom si vyfotografovali velke geoglyphy a cary vytvozene na zemi mezi lety 900 pred n.l. a 600 naseho letopoctu.

V poledne 1.1. pristavame v Callao, jez je pristavem hlavniho mesta Peru, Limy. Spolu s jinymi opoustim Minervu II. 2.1. a stehuji se na noc do hotelu. Mezitim mame jeste prohlidku mesta, ktere bylo zalozeno Pizarrem v roce 1535, tj. v roce, kdy on spolu se 150 vojaky vyvratil risi Inku. Navstevujeme Plaza Mayor s dulezitymi budovami mesta jako Prezidentsky palace, katedrala a radnice. Dale jedeme do dvou bohatych ctvrti s krasnymi vilami a dvema pyramidami z doby pred objevenim Ameriky. Sam se jeste vracim na toto namesti taxikem, abych si prohledl dalsi zajimavosti. Posledni den je vylet do Pachacamac na pobrezi Pacifiku, ktere se datuje do doby pred prichodem Evropanu. Vecer nekteri z nas odletaji z Limy do Toronta v Kanade, odkud ja pak letim do Los Angeles. Pujcenym autem prijizdim domu do Visty vecer 4.1.2006.

Cestovni kancelar: Swan Hellenic – britska cestovni kancelar, ktera ma propujcenou Minervu II.

Ucast: Ucastnil jsem se 3 casti plavby Minervy II. Mezi Manausem a Buenos Aires bylo skoro 700 cestujicich (lod byla skoro plna), mezi Buenos Aires a Punta Arenas bylo kolem 550 cestujicich a mezi Punta Arenas a Lima tak 600. Minerva II. mela 32 tisic bruto tun.