Falklandy dep. UK – My Brother Traveler

Tento příspěvek je součástí série příspěvků pro kontinent Antarktida

Zobraz více příspěvků

02Atlantic Ocean – Falkland Islands – East Falklad Island – Port Stanley – St. Mary Church_2005P1060677

03Atlantic Ocean – Falkland Islands – East Falklad Island – Port Stanley_2005P1060681

04Atlantic Ocean – Falkland Islands – East Falklad Island – near Fitzroy – Memorial from Falkland War _2005P1060695

05Atlantic Ocean – Falkland Islands – East Falklad Island – another memorial from Falkland War_2005P1060705

Falkland Islands_Port Stanley_Jubilee Villas from 1887_2005_P1060712

Itinerář 1999
Itinerář 2005

AI-99 USA (New York), Gibraltar (UK), Madeira (PORTUGALSKO), Kanarske ostrovy (SPANELSKO), KAPVERDSKE OSTROVY, ostrovy Ascension, Sv. Helena, Tristan da Cunha, Jizni Georgie a Falklandske ostrovy (vsechny VB), ARGENTINA
Termin cesty: 11.10. – 29.11.1999 (cely zajezd 50 dni, plavba 45 dni)

PROGRAM:
Pozde odpoledne 11.10. 1999 jedu autem pujcenym od Budgetu z Visty na letiste do Los Angeles. Tam nastupuji do TWA letadla do New Yorku. Priletam pristi den brzy rano. Do odletu dalsiho letadla mam 12 hod. Autobusem a podzemni drahou jedu na 34 ulici. Zde navstevuji “Empire State Building” a fotografuji New York z jejiho 86. patra. Po 5.avenui a 42. ulici jdu do “Grand Central Station.” Odtud k budove OSN.” Po 47. ulici k “Rockefeller Center” a pak na “Time Square” mezi 42. a 47. ulicemi. Potom se vracim na letiste JFK. Vecer odletam letadlem British Airways (BA) na letiste Londyn Gatwick.
Po 7-mi hodinach letu pristavam brzy rano 13.10. na letisti Londyn Gatwick (VB). Brzy jsem v jinem BA letadle leticim 2,5 hod. do Gibraltaru (VB). Z letiste jsme odvezeni do hotelu. Sdilim pokoj se 76tiletym Filipino-Americanem, ktery hodne cestoval. Odpoledne jdu na prochazku po meste. Britska kolonie Gibraltar je zajimave místo. 6km delky a 1km sirky je vyplneno vapencovou horou. Dalsi den je vylet autobusem na “Skaly,” (Gibraltaru). Vapencova hora je plna jeskyni od krapnikovych po obranne, nektere navstevujeme. Lanovkou jedeme k vrcholu Gibraltaru. Opice “Barbary Macaque” jsou vsude. Pozdeji odpoledne nastupujeme na ruskou lod “Lyubov Orlova”, ktera vyplouva na svoji pout po Atlantskem oceane.
Nasledujici dva dny travime na oceane. “Lyubov Orlova” byla nakladni lodi. Behem jeji cesty po Atlantskem oceane je prestavovana na lod s pasazery. Takze ne vsichni maji kabiny, za ktere platili, od prvniho dne. Ja sdilim kabinu s tim Filipincem. Majitel lodi jede s nami. Posadka a zamestnanci hotelu jsou Rusove. Tri Kanadane od Marine Expedition ridi nasi expedici a tri prednasejici jim pomahaji. Prednasky zacinaji hned.
Čti dál

17.10. pristavame ve Funchalu na ostrove Madeira, jenz je se svymi 275 tisici obyvateli samostatna oblast PORTUGALSKA. Ostrov tvori 1.400 m vysoka sopka. Nase 2 autobusy splhaji ze subtropickeho casti u hladiny oceanu , pres stredozemni cast k zalesnenemu vrcholu. Mistni domy se tlaci na prikre strane hor. Pri navratu z vrcholu se zastavujeme v mestecku Monte, kde je pohrbeny posledni rakousky cisar a cesky kral, Karel I. Pak jedeme na toboganu (sanky) rizenem 2-ma mistnimi muzi po kamennych ulicich dolu do Funchalu. Mesto si prohlizime na vlastni pest. Je tu pevnost stale pouzivana vojaky. Dalsi den travime na mori.
19.10. jsme v pristavu Santa Cruz na ostrove Tenerife, ktery je casti Kanarskych ostrovu, ktere jsou samostatnym uzemim SPANELSKA. Podnikame celodenni vylet po ostrove. Ze Santa Cruz nas autobus stoupa do Laguna a pozdeji Esperanza. Objevuje se nejvyssi bod Spanelska 3.717m vysoka sopka Teide Peak. V zime je na ni snih. Vjizdime do “Narodniho parku del Teide.” Je to krater giganticke sopky. Povrch je jako mesicni krajina. Po obede se zastavujeme v mestecku Orotava, jejiz ulicky jsou uzke a prikre. Posledni zastavka je v Puerto de la Cruz, kde je vse, co si pratele plazi mohou prat. Vecer se prochazim mestem Santa Cruz.
Pres noc se nase lod premistuje k blizkemu ostrovu Gomera. Kotvime u mola v San Sebestianu. Kolumbus se tady zastavil 3-krat behem svych 4 cest do Ameriky. Jedeme na vylet po ostrove. Ostrov je opet hornaty a silnice uzke a casto vysekane ve skale nebo tazene tunely. Mijime vesnicky. Vetsina stredu ostrova je narodni park. Po navratu do San Sebestianu si nekteri z nas prohlizeji mesto individualne. Navstevuji zajimavy kostel a nekdo mi ukazuje, kde je dum, kde bydlel Kolumbus. Nyni je to jeho museum. Vez ve meste je zbytek pevnosti, ktera zde kdysi byla.
Pristich 2,5 dne travime na oceane, cas travime zajimavymi prednaskami. 23.10. nase lod pristava v Mindanao na ostrove San Vincente na KAPVERDSKYCH OSTROVECH. Sam si prohlizim mesto. Dalsi den je vylet po ostrove. V pristavu vidime 3 vraky lodi. Jedeme do zalivu “kocek.” Krajina je bez vyssi vegetace, jen trava a bili. Odpoledne jedeme na vylet do jizni casti ostrova. Tyto ostrovy jsou jedny z nejchudsich na svete.
Ve meste Praia na ostrove Santiago, jez je hlavnim mestem KAPVERDSKYCH OSTROVU, pristavame 25.11. I zde mame zajezd po ostrove. V Praia jsou budovy ministerstev. Mimo mesto je zelena krajina s vesnickami. Domy nemaji skla v oknech. Nahrazena jsou drevenymi okenicemi. Deti chodi do skoly v uniformach.
Dalsich 5 dni plujeme po Atlantskem oceanu jiho-jiho-vychodnim smerem. 28.10. prekracujeme rovnik a oslavujeme jako prichod Neptuna.
31.10. jsme na ostrove Ascension (UK). Prvni den obeplouvame ostrov. Na vyssi vychodni casti ostrova je zelena vegetace, zatimco nizsi casti ostrova je jako na mesici vulkanicka krajina. Odpoledne navstevujeme ostrov ptaku na zodiacich. Na ostrove se krizuji podmorske kabely. Britove zde maji vojenskou posadku. Americane prodlouzili zdejsi pristavaci plochu, aby v pripade potreby mohl pristat raketoplan. Pristi rano pristavame na zodiacich u jeho jedineho mesta Georgetown. Minibusy nas vezou kolem ostrova. Vulkanicky povrch a zadna vegetace vladnou nizsi casti ostrova. Cesta plna zatacek nas privadi do horske casti ostrova s zivou vegetaci. Po navratu z hor nekdo ukazuje na golfove hriste, kde vulkanicky pisek nahrazuje travu. Po obede v mistni restauraci navstevujeme muzeum. Maji zde zajimavou kolekci cerno-bilych fotografii z poslednich 2 stoleti a stare radiosoucastky, ktere mi pripominaji zacatek me kariery v Tesle v Pardubicich. V jinych castech muzea jsou valecne pamatky. Pri chuzi po meste si vsimam “Exiles Clubu” (vitani jsou i neclenove), prodejny Tesco, Turisticke centrum, kostela a krasne ale prazdne pisecne plaze. Pozdeji odpoledne se vracim zodiakem na lod. Dva dalsi dny jsou na oceane se zajimavymi prednaskami.
4.11. kotvi nase lod u Jamestown-u na ostrove Sv. Heleny (VB). Na breh jedeme zodiaky. K dispozici mame celou sbirku aut ostrova. Ja si sedam do 1929 Chevroletu. Do Jamestown-u vjizdime branou v hradbe mesta. Vlevo je pevnost, nyni vladni budova a vpravo St. James’ kostel z roku 1774. Jedeme do kopce hlavni ulici mesta Parade Grounds lemovanou historickymi budovami. Nad mestem delame zastavku u Ladder Hill Fort. Na Sv. Helene je mnoho pevnosti. Ostrov je hornaty. Dalsi zastavka je u “Plantation House,” kde je residence guvernera ostrova. Manzelka guvernera nas provazi domem. V zahrade vidime 200 let starou zelvu z ostrovu Galapagos. Ve vyssich polohach je bujna vegetace. Nedaleko nejvyssiho bodu ostrova(818m) se zastavujeme u “Longwood House,” kde Napoleon zil 6 let a kde zemrel v roce 1821. Pri navratu se zastavujeme u mista, ktere si vybral sam Napoleon, a kde byl pohrben. V roce 1840 byly jeho ostatky prevezeny do Parize. Nase posledni zastavka je u “Briars Pavilion,” kde Napoleon zil prvni 2 mesice. V Jamestownu mame volny cas az do obeda v hotelu Ambassy. Asi jediny hotel na ostrove. Odpoledne je pesi tura po meste s navstevou “Court Housu” a “Castle.” V 18 hod. navrat do lodi zodiaky.
Pristi 4 dny plujeme po Jiznim Atlantiku. Prednasky jsou kazdy den. 9.11. prijizdime k Tristan da Cunha (UK). Je to skupina 4 ostrovu Tristan da Cunha, Inaccessible, Nightingale a Gough. Jsou velke vlny a pristav ve vesnici nazyvane Edinburgh na Tristan da Cunha neni. Doufame, ze bude prilezitost se tam zastavit. Dnes obeplouvame Tristan. Ostrov je velika sopka 2,060m vysoka. Vesnicka s 300 lidmi je u hladiny more a jejich pole (The Patches) jsou asi 5km vzdalene. Po obede jedeme zodiaky k vodopadum a hnizdistim ptaku. Pristi den neni situace lepsi. Zdejsi lide lovi morske raky, zpracovavaji je a exportuji. Dalsi prijem maji z postovnich znamek. V roce 1961 se u vesnicky otevrel krater a jeji obyvatele byli evakuovani do Skotska. Kdyz vulkanicka aktivita po 2 letech skoncila, hlasovali pro navrat. Treti den nas navstevuji obyvatele z ostrova. Prodavaji sve suvenyry a znamky. Odpoledne opoustime Tristan da Cunha a plujeme k ostrovu Inaccessible, ktery objizdime. Totez delame kolem ostrova Nightingale, kde maji domky lide z Tristanu. Dalsi den plujeme kolem ostrova Gough, ktery je 350 km od Nightingale. Pozdeji vjizdime do “Roaring Forties,” zname bourlivym pocasim.
Lod pluje 5 dnu “Roaring Forties” a “Furious Fifties” k ostrovu Jizni Georgie. Vlny jsou vysoke a pri prednaskach sedime na podlaze, nebot sedeni na zidlich je nebezpecne. Behem te plavby vjizdime do “Furious Fifties” 15.11. a vidime prvni ledovec. 16.11. pred pulnoci priplouvame do mesta Grytviken na ostrove Jizni Georgie patrici VB. Jizni Georgies svym horskym hrbetem je nejatraktivnejsi ostrov Jizniho Atlantiku. Na ostrove byvalo nekolik velrybarskych stanic a Grytviken byla posledni.Pristi den navstevujeme Grytviken s jeho rozpadavajicimi se budovami stanice, slunicimi se tuleni a jako cisnici stojicimi “kralovskymi tucnaky.” Na mistnim hrbitove vidime hrob antarktickeho cestovatele Shackletona. Jsou zde 3 lide, kteri se o vse staraji od maleho muzea a posty po orazitkovani nasich pasu. Dalsi tri dny pluje nase lod podel severo-vychodniho pobrezi Jizni Georgie se zastavkami v nekolika zatokach, kde vidime vice druhu tucnaku, tulenu a morskych ptaku.
21.11. opoustime Jizni Georgii smerem na zapad. Po 3 dnech na oceane, priplouvame 24.11.k Falklandskym ostrovum, ktere jsou take patri Velke Britanii. Rano je prohlidka hlavniho mesta Stanley autobusem. Mesto je kolem zatoky a na svahu nad nim jsou pekne domky. Behem prohlidky zastavujeme u pamatniku valky s Argentinou v roce 1982, ktera se odehravala na techto ostrovech. Diky teto valce puvodne ospale misto britskeho imperia se dostalo do 20. stoleti. Zajimave je i mistni muzeum. Zbytek dne je individualni prohlidka mesta. Falklandske ostrovy tvori 2 velke ostrovy a mnoho malych. Behem dalsich 2 dnu navstevujeme 4 male ostruvky vhodne pro pozorovani ptaku.
27.11. se nase lod dava do pohybu. Zatimco mame veceri na rozloucenou, “Lyubov Orlova” pluje prulivem Beagle Channel. Rano 28.11. pristavame v Ushuaia v Ohnove zemi v ARGENTINE. Ushuaia je nejjiznejsim mestem sveta. Zde nastupujeme do letadla, kterym letime do Buenos Aires, kde pristavame odpoledne. Zaciname prohlidkou mesta s navstevou hrbitova, kde je pohrbena Evita Peron, dale jedeme hlavni tridou “Avenida 9 de Julio.” Dalsi zastavky jsou u budovy parlamentu a u “Casa Rosada,” kde sidli argentinsky president. Prohlidka konci vybornou argentinskou veceri, k niz je ohromny rizek, pomfrity, zelenina a cervine vino.
Letadlo Aerolineas Argentinas leti 10 hod. do New Yorku, USA, kam priletame rano 29.11. Autobusem a podzemni drahou do jizniho cipu Manhattanu. Jdu se podivat do Battery Parku, dale do kostela Trinity, do Wall Street a do World Trade Center. Pak zpet na letiste JFK. Odpoledne odletam letadlem TWA do Los Angeles, kde jsem po 5h40m letu. Pujcuji si auto v AVISu a jedu domu do Visty. Doma jsem ve 22 hod.

Cestovni kancelar: “Marine Expedition” s pomoci “Star Travel” v mallu v Carlsbadu.
Ucast: 55 cestovatelu, 62 clenu ruske posadky, 3 z Marine Expedition a 3 prednasejici
Lod: “Lyubov Orlova,” 1.400 tun, 100,2 m dlouha, 16,2 m siroka

SA-05 Plavba lodi kolem Jizni Ameriky – Brazilie, Uruguay, Argentina, Falklandske ostrovy (VB), Chile a Peru
Termin cesty: 9.11. 2005 – 4.1. 2006

PROGRAM:
Rano 9.11. jedu pujcenym autem z Visty na letiste do Los Angeles. Odpoledne letim s Varig Airlines z LAX vice nez 11 hod. do Sao Paula v BRAZILII, kde jsem rano 10.11. Jinym letadle pak do Manausu na Rio Negro, kam priletam odpoledne. Nastupuji na lod Minerva II., abych podnikl 8-mi tydenni cestu kolem Jihoamerickeho kontinentu.

11.11. rano je prohlidka Manausu. Je to ma treti navsteva tohoto mesta. Hlavni cast prohlidky je budova Opery a trznice navrzena Gustavem Eiffelem. Odpoledne je plavba lodi do dzungle a k soutoku Rio Negra a Amazonky. Vecer Minerva II. opousti Manaus na 1000 mil (1600 km) dlouhou cestu k usti reky Amazonky. Nez vsak dosahne tohoto cile, je zastavka v Parintins, vidime krasne predstaveni mistnich Indianu. 13.11. je dalsi zastavka ve meste Santarem. Ucastnim se cesty do dzungle. 15.11. priplouvame k usti Amazonky a navstevujeme mesto Belem.

Minerva II. sleduje pobrezi Brazilie na vlnach Atlantiku a 17.11.kotvi u mesta Fortaleza. Prohlizime mesto. Po dalsim dnu na oceane je zastavka v meste Recife 19.11. Dopoledne je navsteva mesta Olinda a odpoledne Recife. 21.11. Minerva II. kotvi u mesta Salvador de Bahia, jez bylo 200 let hlavnim mestem Brazilie. Mesto je rozdeleno na dolni a horni a pro pesi jsou obe casti spojene vytahy. Dalsi den na oceane. 23.11. priplouvame do Rio de Janeira. Z nekolika moznosti si vybiram odpoledni vylet do mesta Petropolis. Je tam cisarsky palace vybudovany v polovine 19. stoleti. Dalsi den prohlizim Rio. Navstevujeme Cukrovou horu, horu Corcovado se Kristem Vykupitelem, botanickou zahradu zalozenou 1809 a slavnou plaz Copacabana. Po dnu na oceane pristavame ve meste Paranagua 26.11. Odtud delame celodenni vylet do mesta Curitiba, jehoz vetsina obyvatel pochazi ze stredni, vychodni a jizni Evropy.

Po opusteni Brazilie Minerva II. potrebuje dva dny k dosahnuti Montevidea v URUGUAYI. Priplouva tam 29.11. Den je venovan prohlidce tohoto prijemneho mesta. V minulosti slouzila Uruguay jako naraznikovy stat mezi portugalskou Brazilii a spanelskou Argentinou.
Čti dál

Pres noc pluje Minerva II. z Montevidea do Buenos Aires v ARGENTINE. Behem ranni prohlidky mesta se zastavujeme na Plaza de Mayo s Casa Rozada (Ruzovy dum, kancelar presidenta) a katedralou, dale v bohemske ctvrti Boca a bohate ctvrti Recoleta se hrbitovem s hrobkou Evity Peron. Odpoledne jedu do Tigre Delta na rece Parana. Lod jede mezi cetnymi ostrovy. Je to krasne misto. Dalsi den je zajezd autobusem zapadne od Buenos Airres do estansie na argentinske pampe. Estansie je rodina farma, kde pestuji kone, kravy a ovce. Mistni gauchos (cowboyove) nam predvadeji jizdu na konich.

Opet pres noc zpet do Montevidea v URUGUAYI. Tam 3.12. Tentokrat jedu na autobusovou turu 120 km zapadne od Montevidea do Colonia del Sacramento (Unesco Heritage Site). Toto mesto, ktere je do dnes uzavrene v hradbach, bylo zalozeno Portugalci v roce 1680. Pristi dva dny pluje Minerva II. po Atlantskem oceane s prednaskami na lodi.

Casne rano 6.12. pristava nase lod zpet v ARGENTINE u patagonskeho mesta Puerto Madryn. Zatimco nekteri lide jedou navstivit waleske horniky, ja si vybiram vylet na poloostrov Valdez, ktery je oblibenym mistem National Geographiku a BBC pro nataceni prirodnich filmu.

Po dnu na oceane travime 8. a.9.12 na FALKLANDSKYCH OSTROVECH, ktere patri Velke Britanii. Je to ma druha navsteva techto ostrovu. Zde je obvykla prohlidka hlavniho ostrova. Ja podnikam jeste vylet po mistech boju v Argenticko-britske valce v 1982. Na lodi nas pri veceri navstivil britsky guverner ostrovu. Mel zajimavou prednasku o politice a ekonomii ostrovu.

Nasleduje den na Atlantiku. Vecer toho dne plujeme kolem argentinskeho ostrova Staten Island, kam Julius Verne vlozil dej sveho romanu “Majak na konci sveta.” Rano 11.12. kotvi Minerva II. v Beagle Channel u nejjiznejsiho mesta sveta, Ushuaia. Jsme zase v ARGENTINE. Zde mame zajezd do “Narodniho parku Ohnove zeme.”

12.12. pluje Minerva II. k Hornove mysu, ktery patri jiz CHILI. Obeplouvame ostrov s mysem. Ve dnech 14 az 16.12. jsme v chilskem meste Punta Arenas, ktere je nejjiznejsim mestem jihoamerickeho kontinentu (Ushuaia je na ostrove). Behem 3 dnu v tomto meste se ucastnim vyletu k zalivu Otway, kde jsou Magellanovi tucnaci (penguins), neletajici ptaci rhea a dalsi zvirata, podnikam prohlidku mesta a jedu 100 km na sever do estancie v Patagonii, kde je chilsky cowboy nazyvan “huaso.” Zde vidime na skalach nejakych 25 hnizdicich andskych kondoru. Posledni den navstevuji prirodni rezervaci na ostrove Magdalena v Magellanove uzine.

Ve dnech 17. a 18. 12. pluje Minerva II. tak zv. Chilean Fjordlandem s cetnymi ledovci. Dne 10.12. kotvime v pristavu Chacabuco na severni strane Fjordlandu. Odtud je vylet pres zde nizsi Andy do hlavniho mesta Chilske Patagonie, Coyhaique. Den nato Minerva II. zastavuje v meste Castro v souostrovi Chiloe a o den pozdeji v Puerto Montt s vyletem pod sopku Osorno s vodopady podel cesty. 23.12. pristavame ve Valparaisu a lazenskem meste Vina del Mar. Prvni den je vylet k hore La Campana, na kterou vystoupil Charles Darwin v roce 1834. Nas vylet je veden botanikem z Kew Gardens v Londyne. Druhy den je prohlidka Valparaisa a Vina del Mar. Po nekolika dnech na Tichem oceane Minerva II. priplouva do severochilskeho pristavu Iquique 27.12. Pri zajezdu do byvaleho dolu na nitraty projizdime casti pouste Atacama. Atacama je nejsussi pousti na svete. Pristi den kotvime v nejsevernejsim meste Chile, Arica. Prohlizime mesto a jedeme do dalsi casti Atacamy, kde jsou geoglyphy starych civilizaci.

29.12. pristavame poprve v PERU. Je to v pristavu Matarani, odkud podnikame cestu autobusem do vnitrozemi do druheho nejvetsiho mesta zeme, Arequipa. Je ve vysce 2400 m n.m. a zije v nem asi million obyvatel. Nase navsteva je svatkem pro mistni lidi. Kdo muze, ten vyrukuje na namesti Plaza de Armas. Pro mesto je to ekonomicky dulezity den. Jsou zde pred- a po-kolumbijske pamatky. Po dnu na mori pristavame 31.12. v pristavu General San Martin. Letime malymi letadly pro 12 lidi nad planinou Nazca, abychom si vyfotografovali velke geoglyphy a cary vytvozene na zemi mezi lety 900 pred n.l. a 600 naseho letopoctu.

V poledne 1.1. pristavame v Callao, jez je pristavem hlavniho mesta Peru, Limy. Spolu s jinymi opoustim Minervu II. 2.1. a stehuji se na noc do hotelu. Mezitim mame jeste prohlidku mesta, ktere bylo zalozeno Pizarrem v roce 1535, tj. v roce, kdy on spolu se 150 vojaky vyvratil risi Inku. Navstevujeme Plaza Mayor s dulezitymi budovami mesta jako Prezidentsky palace, katedrala a radnice. Dale jedeme do dvou bohatych ctvrti s krasnymi vilami a dvema pyramidami z doby pred objevenim Ameriky. Sam se jeste vracim na toto namesti taxikem, abych si prohledl dalsi zajimavosti. Posledni den je vylet do Pachacamac na pobrezi Pacifiku, ktere se datuje do doby pred prichodem Evropanu. Vecer nekteri z nas odletaji z Limy do Toronta v Kanade, odkud ja pak letim do Los Angeles. Pujcenym autem prijizdim domu do Visty vecer 4.1.2006.

Cestovni kancelar: Swan Hellenic – britska cestovni kancelar, ktera ma propujcenou Minervu II.

Ucast: Ucastnil jsem se 3 casti plavby Minervy II. Mezi Manausem a Buenos Aires bylo skoro 700 cestujicich (lod byla skoro plna), mezi Buenos Aires a Punta Arenas bylo kolem 550 cestujicich a mezi Punta Arenas a Lima tak 600. Minerva II. mela 32 tisic bruto tun.