Gambie

Po nocni plavbe jsme 11.12. v Banjulu, hlavnim meste GAMBIE. Tato uzka zeme je vklinena do Senegalu. Behem jednodenni cesty navstevujeme “Prirodni rezervaci Abuko,” “Les Makasutu” a museum v Banjulu.
Dalsi den na oceane. Dne 13.12. priplouva Corinthian II. do Freetownu, hlavniho mesta SIERRA LEONE. Toto bylo prvni misto, kam byli cernosi z Ameriky vraceni do Afriky. Je prohlidka mesta. Nas autobus je provazen dvema policisty na motocykles. Mimo toto 1 milionove mesto vede silnice podel krasnych ale zcela prazdnych plazi. U jedne mame obcerstveni pri prijemne hudbe a zajimavych tancich mistni skupiny. Na obed jsme v peknem hotelu pri zajimavem projevu americkeho vyslance do Sierra Leone. Na zaver je navsteva “Narodniho zeleznicniho muzea.”
Pristi den odpoledne je planovana navsteva Monrovie v Liberii. Nase lod ceka nekolik hodin na liberijskeho pilota, aby nas vzal do pristavu, ale nikdo se neobjevuje. Takze se zklamanim pokracujeme k pristimu cili. Nase lod objizdi krivku pobrezi Afriky do Guinejskeho zalivu.
V poledne 16.12. pristavame v Takoradi v GHANE. Odpoledne je prohlidka mest Takoradi a Sekondi. Druhy den je vylet z Takoradi po pobrezni silnici na vychod se zastavkami v domorodych vesnicich a u dulezite pevnosti “Cape Coast Castle,” kterou zacali stavet Svedove v roce 1652, ale pozdeji dokoncili Britove. Slouzila jako misto odkud byli posilani otroci do obou Amerik a z ni vladli Britove ‘Zlatemu pobrezi’ az do roku 1876, kdy dali vladu do Accry. Po obede vidime “Emina Castle” a jeji pevnost “St. Jago.” V noci na 18.12. pluje Corinthean II. do jineho ghanskeho pristavu Tema. Odtud navstevujeme 3 milionovou Accru. Mimo jina mista v hlavnim meste vidime rozsahly “Memorial Park” s hrobkou prvniho presidenta Ghany, Kwame Nkrumah-a. Behem dalsich 2 dnu navstevujeme “Shai Game Reserve” s mistnimi zviraty, dale tovarnu na koralky, “Botanickou zahradu Aburi” a “Mompong Center” pro bylinnou medicinu.
Rano 21.12. je nase lod u mola v Lome v TOGU. V teto na mape uzke zemi jsme dva dny. Po dobu vyletu jsou v nasem autobuse 2 ozbrojeni policiste. Behem prvni cesty navstevujeme mistniho krale v jeho palaci a poslouchame jeho rec. Pak si prohlizime skolu. Odpoledne je prohlidka hlavniho mesta Lome vc. voodoo trhu. Druhy den navsteva vesnice jineho krale. Odpoledne prihlizime voodoo ceremony v dalsi vesnici.
23.12. rano se Corinthian II. presunula do vedlejsi zeme, BENIN. Jsme v pristavu nejvetsiho mesta zeme, milionoveho Cotonou. Ucastnim se vyletu do hlavniho mesta Porto Novo na hranici s Nigerii. Opet mame 2 ozbrojene policisty v autobuse. Jeden ma samopal. Mimo to je policejni doprovod na motocyklech. V Porto Novo navstevujeme etnograficke museum a pozdeji Honme museum, kde drive zili kralove. Odpoledne cesta k jezeru, ve kterem je vesnice na sloupech, Ganvie. Plavime se tam na mistnich clunech. Byl jsem zde pred 9ti lety pri ceste terennim autem z Mali pres Burkina Faso do Beninu.
Den na Guinejskem zalivu naplneny prednaskami jako vzdy, kdyz plujeme oceanem. 25.12. kotvime v Limbe v KAMERUNU. Toto je anglicky mluvici cast zeme, ktera se pripojila k francouzsky mluvici behem dekolonizace. Zbytek britskeho Kamerunu se spojil s Nigerii. Rano po preprave zodiaky na pevninu navstevujeme plantaze olejovych palem a pozdeji cajove plantaze, kde vidime zpracovani cajoveho listi. Dale jsme upozorneni na palac, kde sidlil nemecky guverner, kdyz Kamerun patril Nemecku pred I. svet. valkou. Odpoledne zastavujeme u lavoveho pole z roku 1999, kdy sopka Kamerun naposledy soptila. Tato sopka je nekde nad nami v oblacich. Na zaver navsteva zoo se sbirkou opic.
Druhy den, 26.12., jsme v Kribi ve vetsi francouzsky mluvici casti Kamerunu. Krajinu zde pokryva dzungle. Z lodi zodiaky, pak autobusy a nakonec v lodkach mistnich pygmeju po rece Lobe do jejich vesnicky hluboko v lese. Tito pygmejove nejsou tak mali, jak jsem cekal. Zivi se lovem a sberem a jejich deti nechodi do skoly. Odpoledne vidime clenite vodopady na rece Lobe padajici prakticky jiz do oceanu.
Nase dalsi navsteva je ostrovni zeme SAO TOME a PRINCIPE ve Guinejskem zalivu. Je to byvala portugalska kolonie. Puvodne neobydlene ostrovy pouzivali Portugalci 500 let pro pestovani kavovniku a kakaovniku. Pracovni sily si privezli z Afriky. Po revoluci v Portugalsku v roce 1975 opustilo Portugalsko sve kolonie a ekonomika techto ostrovu padla. 27.12. kotvi nase lod u ostrova Principe, ktery si prohlizime ve ctyrech van-ech. Pristi den jsme u ostrova Sao Tome, kde zije 160 tisic z celkoveho poctu 200 tisic obyvatel zeme. Opet tura kolem ostrova. Vysoka teplota a vlhkost vzduchu. Zastavka u vodopadu. Dovidame se vice o produkci kavy. Na ulici vidime tancovat mistni zeny. Navsteva vesnic a muzea v byvale portugalske pevnosti.
29.12. jsme zpet na africkem kontinente v Libreville v GABUNU prakticky na rovniku. Dopoledne si prohlizime Libreville. V poledne je obed 40 km od mesta. Mame zajimavy rozhovor se sedmi zamestnanci americkeho vyslanectvi o jejich praci v teto zemi. Odpoledne navstevujeme “Mondah Forest.”
Dalsi den na Atlantskem oceane s prednaskami. 31.12. jsme v Pointe-Noire v REPUBLICE KONGO. Toto byvala dulezita francouzska kolonie. Jeji hlavni mesto je Brazzaville. Skrz Pointe-Noire jedeme po jeho hlavnim tahu, Blvd. De Gaulle, lemovanem dulezitymi budovami. Jsme upozorneni na fotbalovy stadion postaveny Cinany. Mimo mesto jedeme po silnici na Gabun. V poledne, nejakych 25 km od Pointe-Noire, vystupujeme z autobusu a jdeme do Diosso Gorge, ktera pripomina Badlands v Jizni Dakote. Nedaleko pak navstevujeme museum, kde drive byla residence kralu Loanda. Zajimava je kralovska posloupnost: od krale k jeho synovci. Po obede v hotelu u plaze se vracime k lodi.
Puvodne jsme meli vplout do usti reky Kongo, ale kvuli moznym piratum jsme to vzdali. Pak mely byt dve zastavky v Angole (Luanda a Lobito), ale dle informaci v obou pristavech se kolem Noveho roku nepracuje. To znamena, ze mame 3 dny na plavbu do Namibie.
V poledne 4.1. 2011 pristava Corinthian II. ve Walvis Bay v NAMIBII. Do I. svet. valky to byla nemecka kolonie, pak mela administrativu Jihoafricka republika a od roku 1990 je to nezavisla zeme. Hned odpoledne je autobusovy zajezd do mesta Swakopmund. Az donedavna ulice tohoto mesta mely jmena z nemeckeho obdobi. Hlavni trida se jmenovala “Kaiser Wilhelm Strasse.” Nyni je to “Sam Nujoma Avenue” pojmenovana po jednom clenu Swapo. Pobliz Walvis Bay se zdvihaji vysoke duny. Pod nejvyssi z nich (800 m) mame ve velkem stanu veceri. Rano dalsiho dne se jedeme podivat na ziskavani soli odparovanim morske vody, na zajimave pobrezi a delame divoke jizdy v dunach v terennich vozech. Po obede je navsteva jednoho township-u.
6.1. opoustime nasi lod a letime z Walvis Bay do Kapskeho Mesta v JIHOAFRICKE REPUBLICE. Nas hotel “Mount Nelson” je 5*. Pristi den jedeme lanovkou na Stolovou horu, navstevujeme Cape Point a Mys Dobre Nadeje na poloostrove. Pozdeji take botanickou zahradu Kirstenbosch. Posledni den rano je ochutnavka vina ve vinne oblasti Stellenbosch mimo Kapske Mesto.
Casne rano 9.1. odletam letadlem KLM z Kapskeho Mesta do Amsterdamu v HOLANDSKU, kde pristavam odpoledne. Diky 2,5 hod. zpozdeni pri odletu jsem zmeskal letadlo do Los Angeles. Na ucet KLM stravim noc v hotelu v Amsterdamu. K veceru jedu do mesta na malou prohlidku jeho stredu. Rano 10.1. odletam pred polednem do Los Angeles, kam priletam po poledni. Pujcuji si auto z pujcovny a jedu domu do Visty, kde po 17 hod. po 42 dnech cestovani.

Cestovni kancelar: “Destinations & Adventures” and “Travel Dynamics International”
Ucast: Od 30.11. do 19.12. bylo 59 pasazeru ve 49 kabinach a k tomu 2 prednasejici s manzelkami a 4 lide od Travel Dynamics, kteri ridili zajezd. Dne 19.12. nekteri pasazeri a lide od Travel Dynamics odesli z lodi a dalsi prisli na lod.
Corinthian II: Na lodi bylo 57 kajut a v kazde mohli byt 2 lide (tedy max. 114). Hruba tonnage: 4,200; delka 90 m a sirka 15 m.

Rano 26.12. pristava “Callisto” v Banjul-u v GAMBII. Brzy jsme na ceste autobusem na prohlidce okoli. Zastavka u koziho trhu. Trochu pozdeji u “Abuko parku.” Toto je jedno z nejlepsich ornotologickych mist v zemi. Vim to, nebot jsem zde byl jiz dvakrat predtim. Obedvame v soukromem resort “Makasutu.” Jsou zde vsude paviani. Behem navratu navstevujeme museum v Banjul-u.
V noci a dopoledne pristiho dne pluje nase lod proti proudu reky Gambie nejakych 100 km do mestecka Tendaba. Na korbe nakladniho auta prohlizime zdejsi krajinu. Odpoledne mame na piroze ornotologickou plavbu na rameni reky.
Dalsich 1,5 dne jsme na Atlantskem oceanu. Behem plavby mame cetne prednasky. Odpoledne 29.12. pristava nase lod u mola pristavu v Bissau v GUINEY-BISSAU. Mame autobusovou prohlidku mesta, behem ktere navstevujeme rybi trh a delame fotky dulezitych mist z autobusu. Posledni zastavaka je u centra, ktere se zabyva rezbami ze dreva. K lodi se vracime kolem kamenne pevnosti.
Odpoledne 30.12. kotvi “Callisto” u “Bijagos archipelago,” ktere je casti Guinea-Bissau. Lodi ostrovanu jedeme k jednomu z ostrovu. Abychom se nenamocili prenaseji nas mistni lide z lodi na breh. Zatimco ostatni jdou pesky do nejblizsi vesnice, ja se vezu na dune-baggy. Prohlizime si vesnicku domku z blata. Jeden z nich patri 85-letemu mistnimu krali, ktery kazdemu podava ruku. Pak se vracime zpet k nasi lodi.
Behem pristich dvou dnu mame mit dalsi navstevy ostrovu archipelaga. Jeden zkraceny vylet byl podniknut, ktereho jsem se nezucastnil. Ten druhy byl zrusen kvuli vekym vlnam. Misto toho jsme se vydali na plavbu zpet do Dakaru.
Nase lod pristava v Dakaru odpoledne 2.1. Zbytek dne si prohlizime mesto. Po zastavce ve vesnicce umelcu, si jedeme vyfotografovat giganticke sousosi “Monument de la Renaissance Africaine” vybudovane Severokorejci za 30 milionu euros. Dalsi zastavka je u Palace presidenta. Pak se vracime k lodi.
Dalsi rano jedeme trajektem na ostrov “Goree.” Odtud byli Africane odvazeni lodemi na plantaze obou Amerik jako otroci. Toto je ma treti navsteva tohoto ostrova. Ostrov si prohlizime s mistnim pruvodcem. Do Dakaru se vracime v poledne. Z lodi jsme pak odvezeni autobusem do hotelu “Pullman Teranga.” Zde v nasich individualnich pokojich cekame na jizdu na letiste pred pulnoci.
Velmi brzy rano 4.1. odletam v letadle Air Nigeria z Dakaru v Senegalu do Lagosu v Nigerii. Tam menim letadlo za jine od Air Nigeria pro let do Accry v Ghane. V Accre pak prestupuji na letadlo Delta Airlines do Monrovie v Liberii. Do Monrovie v LIBERII priletam po 17 hod. Hotelove auto me veze z letiste do meho hotelu “Cape” v Monrovii (nejakych 60 km).
Dalsi den si zarizuji hotelovym autem prohlidku hlavniho mesta zeme, Monrovie. Jako prvni jedeme kolem Americkeho vyslanectvi, kde je velky napis “Nefotografovat.” Zastavka je u “Zednarskeho chramu.” Pak je to “Nabrezni trh.” Odtud jedeme do centra mesta. Kolem Broad Street, je nejvice obchodu a podniku. Na vladnim kopci jsou vladni budovy. Dale me ridic upozornuje na radnici a na 4 mesice starou elektrarnu vybudovanou Americany. Po ni vidime pivovar. Spojovaci ulice je jeden dlouhy trh. Posledni zastavka je hotel “Ducor Palace,” ktery byl vydrancovan behem nedavne obcanske valky a zatim nebyl opraveny.
Odpoledne 6.1. me auto hotelu odvazi na letiste. Vecerni let letadlem Delta Airlines me bere do Accra v Ghane. Na temze letadle pak opoustim Accru hodinu pred pulnoci a po 12,5 hod. letu pristavam v Atlante, kde jsem rano 7.1. Me letadlo do LAX odleta v 8:30 rano. K memu prekvapeni jsem dan do business class (aniz za to platim). Po 4,5 hod. letu letadlo pristava v Los Angeles jeste dopoledne LA casu. U Herze si beru auto, kterym jedu domu do Visty, kde jsem casne odpoledne.

Cestovni kancelar: “Travel Dynamics” za pomoci “Destination & Adventures”
Ucast: Na lodi “Callisto” bylo 19 cestujicich, anglicky vedouci vypravy, prirodovedec z Jihoafriske republiky a 16 clenu posadky vcetne kapitana a vedouciho lodniho hotelu (oba) z Recka. V Liberii jsem cestoval sam…