Nizozemsko

21.7. pristava nase lod v Charlottentown v kanadske provincii Prince Edward Island (PEI). Behem vyletu z lodi si prohlizime mesto. Nejsou zde zadne vyskove stavby. Mimo mesto jsou pole a lesiky. Hlavnim produktem jsou brambory. Zastavujeme u “Konfederacniho mostu” vybudovaneho v letech 1992-97, ktery spojuje PEI se zbytkem Kanady. Odpoledne prochazim mestem na vlastni pest.
22.7. priplouva “Maasdam” do mesta Sydney v kanadske provincii Nova Scotia. Zde si beru vylet do Baddeck-u na ostrove Cape Bretonk museu Grahama Bell-a. Dalsi den je pristani v Halifaxu, jenz je hlavnim mestem Nova Scotia. Zde si mesto prohlizim sam. Nejdrive jdu nahoru k citadel a pak si prochazim vlastni mesto.
24.7. kotvi “Maasdam” v Bar Habor, Main v USA. Tender nas veze k brehu. Odtud autobusem po Bar Harbor a jeho okoli. V minulosti bohati Americane zde staveli vily.
25.7. nase lod pristava v Bostonu ve state Massachusetts v USA. Zde hodne pasazeru opousti lod a jini do ni nastupuji. Taxi me veze k Akvariu v centru mesta. Zde jsem na Long Wharf. Kupuji si jizdenku na 45 minut lodi po bostonskem pristavu a 1 hod. busem po meste. V Navy Yard vidim lod “USS Constitution” nazyvanou “Old Ironside.” Behem jizdy autobusem jsme upozorneni na vsechna zdejsi dulezita mista. Pak me taxi veze zpet k lodi. Den po odpluti z Bostonu je na mori protkany zajimavymi prednaskami.
27.7. “Maasdam” v mlze pomalu priplouva k “Cap-Aux Meules” na ostrove Magdalen v provincii Quebek v KANADE. Tender nas veze k ostrovu. Ten si prohlizime individualne. Pristi den kotvi nase lod v Bonne Bay na ostrove Newfoundland, jenz je dalsi provincii KANADY. Den na to kotvime v Red Bay na Labradoru, ktery je casti provincie Newfoundland Kanady.
Cely pristi den travime plavbou po oceane, nez kotvime u mestecka Nanortalik v Gronsku, jez je autonomni oblasti DANSKA. Tendrem k mestecku na pobrezi. Vidim zde gronskou vlajku predstavujici vychazejici slunce. Prochazim mezi domky a delam fotografie a video. Zadne stormy ci kere jen trava a lucni kvety a mezi nimi pampelisky. Nektere domky jsou velmi hezke. V Nanortalik zije 2,500 obyvatel. V celem Gronsku je 56,366 lidi. Dalsi den plujeme prulivem Prins Christian Sund v jihovychodnim Gronsku. Cely pristi den pak plujeme na vychod se zajimavymi prednaskami.
3.8. je nase prvni pristani na ISLANDU u mesta Isafjordur v severozapadnim cipu ostrova. Moje prvni navsteva Islandu od roku 1969. Odpoledne jedu na clunu k jednomu mistnimu ostruvku, abych videl zajimave “puffins” zajimave vypadajici arkticke ptaky. Den na to jsme u mestecka Akureyri na severnim pobrezi ostrova. Zdejsi lodni vylet nas privadi k velkemu vodopadu “Godafoss.” Odtud jedeme k jezeru “Myvatn.” Odpoledme navstevujeme misto, kde je puklina v miste, kde se setkava evropska a americka tektonicka deska. Uvnitr je horka voda. Dale mijime opusteny sirovy dul a pozdeji elektrarnu pohanenou vulkanickou parou. Dalsi den kotvime v Husavik-utez na severni strane Islandu. Po mestecku chodime jednotlive. Den na to jsme v hlubokem zalivu u Seydisfjordur na vychodnim pobrezi ostrova. Opet individualni prohlidka. Pristi den se jiz plavime ve smeru Skotska.
8.8. pristava nase lod v Invergorden ve Skotsku ve VB. Behem vyletu zastavujeme u “Colloden Battle Field,” kde se odehrala posledni bitva ve Velke Britanii 16.4.1746. Druha zastavka je u zamku “Cawdor,” ktery je umisteny v krasne zahrade a je stale majetkem rodiny Cawdor.
9.8. “Maasdam” kotvi u South Queensferry pobliz slavneho cantilever mostu na “Firth of Forth” (v zalivu reky Forth). Mistni lod nas veze na breh. Pak jiz pokracujeme autobusy k “Falkirk Wheel” (postavene v roce 2002), ktery velmi zajimavym zpusobem spojuje dva vertikalne vzdalene kanaly. My mame tuto zkusenost na jednom z clunu, ktery nas veze k nedaleke Antoniove zdi postavene v roce 142 n.l. Pak jdeme k jedne pevnosti, Rough Castle, v teto zdi. K nasi lodi se vracime kolem hradu, kde se narodila Mary Queen of Scots (Marie kralovna Skotu).
Po dni na mori, behem ktereho byl nemocny pasazer vyzvednut z lodi helikopterou, nase lod pristava v Rotterdam-u v HOLANDSKU 11.8. Zde vetsina pasazeru opousti lod a novi do ni nastupuji. Behem vyletu tehoz dne projizdime Rotterdam, jedeme po hrazich a prohlizime si vetrne mlyny “Kinderdjik Windmills.” V Holandsku byvalo az 10 tisic vetrnych mlynu, nyni jich je asi 1,000. Dostavame podrobny vyklad o drivejsim a nynejsim uziti techto mlynu. K lodi se vracime jinou cestou. Odpoledne odplouva “Maasdam” z Rotterdam-u po rece Maas do Severniho more a z neho do Kanalu La Manche. Po teto trase plujeme i dalsi den.
13.8. kotvime u Dunmore East v IRSKU. Tenderem k brehu a dale autobusem do mesta Waterford. Do letosniho jara zde byla slavna sklarna, kterou jsem navstivil pred sedmi lety. Odtud do Inistioge, kde navstevujeme “Woodstock Gardens.” Pak jedeme do New Ross-u, odkud pochazi rodina Kennedy (viz JFK). Zpet na lodi mame predstaveni umelcu z ostrova.
Den na to jsme u mola v Liverpool-u v Anglii (VB) . Vybiram si turu autobusem k hradu “Conway”v meste Conway ve Wales-u (VB) . Po asi 30 minutach prekracujeme hranice do Wales-u. O hodinu pozdeji prijizdime do mesta Conway, ktere je obehnano 1,2 km dlouhymi hradbami. Ruina mistniho hradu vystupuje nad mestem. Hrad byl postaven anglickym kralem Edwardem I. a dokoncen roku 1287. Tento kral vybudoval radu hradu, aby zabranil Welesanum v utocich na Anglicany.
15.8. “Maasdam” je v pristavu Greenock, zapadne od Glasgow ve Skotsku (UK) . Z lodi si jedu prohlednout hrad “Stirling.” Po 1,5 hod. jizdy jsme na miste. Dlouhou dobu zde byla pevnost. Nynejsi budovy pochazeji ze 14. az 16. stoleti, kdy zde byla residence skotskych stuartovskych kralu. Mary Queen of Scots zde byla korunovana. S pruvodcem si prohlizime cely hrad. Po navratu k lodi se tato odpoutava od mola. Pristi den pluje po Atlantskem oceane na sever.
17.8. pristava “Maasdam” u Torshavn na ostrovech Faroe, jenz jsou autonomni oblasti DANSKA. Shuttle bus spojuje lod s mestem. Prohlidka mesta je dnes na mych vlastnich nohach. Mesto Torshavn je na stranich svazujicich se k pristavu. Ostrovy Faroe maji vlastni menu. Faroe ostrovy a Gronsko nejsou casti EU, ac Dansko je. Potuluji se po meste a fotografuji. Jako posledni navstevuji pevnost zarostlou travou s majakem, odkud je krasny vyhled na mesto a jeho pristav.
Behem nocni plavby dosahuje nase lod mestecko Djupivogur na jiznim pobrezi ISLANDU. Tendrem (lodnim clunem) k pobrezi. Asi hodinu se prochazim po mestecku, nez se vracim do lodi. Po obede 19.8. “Maasdam” pristava v hlavnim meste Islandu, Reykjavik-u. Busem od lodi do mesta. Prochazim se po meste, kde jsem stravil 2 dny pred 40ti lety. Zcela nahodne prichazim k budove Armady spasy. Pred 40ti lety jsem spal v jejich hotelu, ale tuto budovu nepoznavam. Ptam se v jeji recepci, zda tato budova zde byla v roce 1969. Ano, byla. Byla postavena v roce 1912. Dalsi den se ucastnim autobusoveho zajezdu mimo Reykjavik. Prvni zastavka je u skleniku v Hveragerdi. Pak projizdime Selfoss, tj. misto kam jsem dojel autobusem pred 40ti lety v domeni, ze tam uvidim vodopad (foss), ale zadny jsem tehdy nenasel. Dale fotostop u sopky Kerid. Imposantni je dvouposchodovy vodopad Gullfoss. Obedvame v hotelu Geyser nedaleko gejsiru Geyser, po kterem jsou vsechny gejsiry pojmenovany. Odpoledne vidime rift valley (trhlinu v krajine), kde se americky a evropsky tektonicke desky od sebe vzdaluji. Nekde pobliz se sesel prvni islandsky parlament v roce 930 n.l. Pak zpet do Reykjavik-u. Tam zastavujeme u “Perlan.” Je to sklenena budova odkud je horka vulkanicka voda pumpovana do mesta. Je zde take museum, obchody a restaurace. Z jeji ploche strechy je 360 st. rozhled na mesto.
21.8. plujeme zapadnim smerema 22.8. jsme v “Prins Christian Sund” v Gronsku, autonomni oblasti DANSKA. Dalsi den kotvime u mestecka Qaqortog v jiznim cipu Gronska, kde bydli asi 3,500 obyvatel. Tendrem ke brehu a individual prochazka pristavem a mesteckem s kamerou a videem. Nasleduje den na mori s prednaskami.
25.8. kotvi “Maasdam” u severniho vybezku ostrova Newfoundland, jenz je provincii KANADY. Tender ke brehu a pak busem z vesnice St. Anthony k turistickemu centru “L’Anse aux Meadows.” Zde byly objeveny zaklady vikingske vesnicky z doby pred 1000 lety. Mame zde 2,5 hod. na prohlidku turistickeho strediska, zakladu vikingske vesnicky a predstirane vesnicky z doby Vikingu. Pristi den pristavame v hlavnim meste provincie Newfoundland, St. John’s. Zde mame vylet autobusem po meste a jeho okoli.
27.8. mame zakotvit u francouzskych ostrovu St.Pierre a Miquelon, ktere jsou zbytkem puvodne velke casti Severni Ameriky, kterou Francouzi vlastnili. Avsak od rana slysim na interkomu, ze pro spatne pocasi a dalsich par problemu u tech ostrovu nezastavime. Pritom pocasi je krasne a nase lod je daleko od tech ostrovu. To me ovsem rozciluje. Vim, ze se ty lodni spolecnosti snazi prodlouzit cas na mori, aby mohly mit otevrene kasino a lodni obchody, coz nemohou delat pri zakotveni. Stezuji si u posadky, ale neni mi to nic platne. Travime tak dalsi dva dny na mori.
Rano 29.8. pristava “Maasdam” v Bostonu, Massachusetts, USA. Tim nase cruise je u konce. Dopoledne odjizdim taxikem do meho hotelu. Pristi dva dny vetsinou prsi. S destnikem v ruce pokracuji v prohlidce mesta. Odpoledne 31.8. me bere taxi na letiste. Z Bostonu letim s United Airlines do Los Angeles. V LA si beru auto u AVISe a jedu domu do Visty, kam prijizdim pred pulnoci.

Cestovni kancelar: Holland America Line (HAL) s pomoci Spiekermann Travel Service
Who took part: “Maasdam” muze ubytovat 1,258 pasazeru a 560 clenu posadky
Maasdam: 55,451 brutto tun, delka 220 m, sirka 31 m, maximalni rychlost 21 knots.

Po nocni plavbe jsme 11.12. v Banjulu, hlavnim meste GAMBIE. Tato uzka zeme je vklinena do Senegalu. Behem jednodenni cesty navstevujeme “Prirodni rezervaci Abuko,” “Les Makasutu” a museum v Banjulu.
Dalsi den na oceane. Dne 13.12. priplouva Corinthian II. do Freetownu, hlavniho mesta SIERRA LEONE. Toto bylo prvni misto, kam byli cernosi z Ameriky vraceni do Afriky. Je prohlidka mesta. Nas autobus je provazen dvema policisty na motocykles. Mimo toto 1 milionove mesto vede silnice podel krasnych ale zcela prazdnych plazi. U jedne mame obcerstveni pri prijemne hudbe a zajimavych tancich mistni skupiny. Na obed jsme v peknem hotelu pri zajimavem projevu americkeho vyslance do Sierra Leone. Na zaver je navsteva “Narodniho zeleznicniho muzea.”
Pristi den odpoledne je planovana navsteva Monrovie v Liberii. Nase lod ceka nekolik hodin na liberijskeho pilota, aby nas vzal do pristavu, ale nikdo se neobjevuje. Takze se zklamanim pokracujeme k pristimu cili. Nase lod objizdi krivku pobrezi Afriky do Guinejskeho zalivu.
V poledne 16.12. pristavame v Takoradi v GHANE. Odpoledne je prohlidka mest Takoradi a Sekondi. Druhy den je vylet z Takoradi po pobrezni silnici na vychod se zastavkami v domorodych vesnicich a u dulezite pevnosti “Cape Coast Castle,” kterou zacali stavet Svedove v roce 1652, ale pozdeji dokoncili Britove. Slouzila jako misto odkud byli posilani otroci do obou Amerik a z ni vladli Britove ‘Zlatemu pobrezi’ az do roku 1876, kdy dali vladu do Accry. Po obede vidime “Emina Castle” a jeji pevnost “St. Jago.” V noci na 18.12. pluje Corinthean II. do jineho ghanskeho pristavu Tema. Odtud navstevujeme 3 milionovou Accru. Mimo jina mista v hlavnim meste vidime rozsahly “Memorial Park” s hrobkou prvniho presidenta Ghany, Kwame Nkrumah-a. Behem dalsich 2 dnu navstevujeme “Shai Game Reserve” s mistnimi zviraty, dale tovarnu na koralky, “Botanickou zahradu Aburi” a “Mompong Center” pro bylinnou medicinu.
Rano 21.12. je nase lod u mola v Lome v TOGU. V teto na mape uzke zemi jsme dva dny. Po dobu vyletu jsou v nasem autobuse 2 ozbrojeni policiste. Behem prvni cesty navstevujeme mistniho krale v jeho palaci a poslouchame jeho rec. Pak si prohlizime skolu. Odpoledne je prohlidka hlavniho mesta Lome vc. voodoo trhu. Druhy den navsteva vesnice jineho krale. Odpoledne prihlizime voodoo ceremony v dalsi vesnici.
23.12. rano se Corinthian II. presunula do vedlejsi zeme, BENIN. Jsme v pristavu nejvetsiho mesta zeme, milionoveho Cotonou. Ucastnim se vyletu do hlavniho mesta Porto Novo na hranici s Nigerii. Opet mame 2 ozbrojene policisty v autobuse. Jeden ma samopal. Mimo to je policejni doprovod na motocyklech. V Porto Novo navstevujeme etnograficke museum a pozdeji Honme museum, kde drive zili kralove. Odpoledne cesta k jezeru, ve kterem je vesnice na sloupech, Ganvie. Plavime se tam na mistnich clunech. Byl jsem zde pred 9ti lety pri ceste terennim autem z Mali pres Burkina Faso do Beninu.
Den na Guinejskem zalivu naplneny prednaskami jako vzdy, kdyz plujeme oceanem. 25.12. kotvime v Limbe v KAMERUNU. Toto je anglicky mluvici cast zeme, ktera se pripojila k francouzsky mluvici behem dekolonizace. Zbytek britskeho Kamerunu se spojil s Nigerii. Rano po preprave zodiaky na pevninu navstevujeme plantaze olejovych palem a pozdeji cajove plantaze, kde vidime zpracovani cajoveho listi. Dale jsme upozorneni na palac, kde sidlil nemecky guverner, kdyz Kamerun patril Nemecku pred I. svet. valkou. Odpoledne zastavujeme u lavoveho pole z roku 1999, kdy sopka Kamerun naposledy soptila. Tato sopka je nekde nad nami v oblacich. Na zaver navsteva zoo se sbirkou opic.
Druhy den, 26.12., jsme v Kribi ve vetsi francouzsky mluvici casti Kamerunu. Krajinu zde pokryva dzungle. Z lodi zodiaky, pak autobusy a nakonec v lodkach mistnich pygmeju po rece Lobe do jejich vesnicky hluboko v lese. Tito pygmejove nejsou tak mali, jak jsem cekal. Zivi se lovem a sberem a jejich deti nechodi do skoly. Odpoledne vidime clenite vodopady na rece Lobe padajici prakticky jiz do oceanu.
Nase dalsi navsteva je ostrovni zeme SAO TOME a PRINCIPE ve Guinejskem zalivu. Je to byvala portugalska kolonie. Puvodne neobydlene ostrovy pouzivali Portugalci 500 let pro pestovani kavovniku a kakaovniku. Pracovni sily si privezli z Afriky. Po revoluci v Portugalsku v roce 1975 opustilo Portugalsko sve kolonie a ekonomika techto ostrovu padla. 27.12. kotvi nase lod u ostrova Principe, ktery si prohlizime ve ctyrech van-ech. Pristi den jsme u ostrova Sao Tome, kde zije 160 tisic z celkoveho poctu 200 tisic obyvatel zeme. Opet tura kolem ostrova. Vysoka teplota a vlhkost vzduchu. Zastavka u vodopadu. Dovidame se vice o produkci kavy. Na ulici vidime tancovat mistni zeny. Navsteva vesnic a muzea v byvale portugalske pevnosti.
29.12. jsme zpet na africkem kontinente v Libreville v GABUNU prakticky na rovniku. Dopoledne si prohlizime Libreville. V poledne je obed 40 km od mesta. Mame zajimavy rozhovor se sedmi zamestnanci americkeho vyslanectvi o jejich praci v teto zemi. Odpoledne navstevujeme “Mondah Forest.”
Dalsi den na Atlantskem oceane s prednaskami. 31.12. jsme v Pointe-Noire v REPUBLICE KONGO. Toto byvala dulezita francouzska kolonie. Jeji hlavni mesto je Brazzaville. Skrz Pointe-Noire jedeme po jeho hlavnim tahu, Blvd. De Gaulle, lemovanem dulezitymi budovami. Jsme upozorneni na fotbalovy stadion postaveny Cinany. Mimo mesto jedeme po silnici na Gabun. V poledne, nejakych 25 km od Pointe-Noire, vystupujeme z autobusu a jdeme do Diosso Gorge, ktera pripomina Badlands v Jizni Dakote. Nedaleko pak navstevujeme museum, kde drive byla residence kralu Loanda. Zajimava je kralovska posloupnost: od krale k jeho synovci. Po obede v hotelu u plaze se vracime k lodi.
Puvodne jsme meli vplout do usti reky Kongo, ale kvuli moznym piratum jsme to vzdali. Pak mely byt dve zastavky v Angole (Luanda a Lobito), ale dle informaci v obou pristavech se kolem Noveho roku nepracuje. To znamena, ze mame 3 dny na plavbu do Namibie.
V poledne 4.1. 2011 pristava Corinthian II. ve Walvis Bay v NAMIBII. Do I. svet. valky to byla nemecka kolonie, pak mela administrativu Jihoafricka republika a od roku 1990 je to nezavisla zeme. Hned odpoledne je autobusovy zajezd do mesta Swakopmund. Az donedavna ulice tohoto mesta mely jmena z nemeckeho obdobi. Hlavni trida se jmenovala “Kaiser Wilhelm Strasse.” Nyni je to “Sam Nujoma Avenue” pojmenovana po jednom clenu Swapo. Pobliz Walvis Bay se zdvihaji vysoke duny. Pod nejvyssi z nich (800 m) mame ve velkem stanu veceri. Rano dalsiho dne se jedeme podivat na ziskavani soli odparovanim morske vody, na zajimave pobrezi a delame divoke jizdy v dunach v terennich vozech. Po obede je navsteva jednoho township-u.
6.1. opoustime nasi lod a letime z Walvis Bay do Kapskeho Mesta v JIHOAFRICKE REPUBLICE. Nas hotel “Mount Nelson” je 5*. Pristi den jedeme lanovkou na Stolovou horu, navstevujeme Cape Point a Mys Dobre Nadeje na poloostrove. Pozdeji take botanickou zahradu Kirstenbosch. Posledni den rano je ochutnavka vina ve vinne oblasti Stellenbosch mimo Kapske Mesto.
Casne rano 9.1. odletam letadlem KLM z Kapskeho Mesta do Amsterdamu v HOLANDSKU, kde pristavam odpoledne. Diky 2,5 hod. zpozdeni pri odletu jsem zmeskal letadlo do Los Angeles. Na ucet KLM stravim noc v hotelu v Amsterdamu. K veceru jedu do mesta na malou prohlidku jeho stredu. Rano 10.1. odletam pred polednem do Los Angeles, kam priletam po poledni. Pujcuji si auto z pujcovny a jedu domu do Visty, kde po 17 hod. po 42 dnech cestovani.

Cestovni kancelar: “Destinations & Adventures” and “Travel Dynamics International”
Ucast: Od 30.11. do 19.12. bylo 59 pasazeru ve 49 kabinach a k tomu 2 prednasejici s manzelkami a 4 lide od Travel Dynamics, kteri ridili zajezd. Dne 19.12. nekteri pasazeri a lide od Travel Dynamics odesli z lodi a dalsi prisli na lod.
Corinthian II: Na lodi bylo 57 kajut a v kazde mohli byt 2 lide (tedy max. 114). Hruba tonnage: 4,200; delka 90 m a sirka 15 m.