Francie

SW-68-69 Muj pobyt ve Svycarsku a vylety do Francie a Lichtenstejnska mezi 1968 a 1969.
Termin pobytu: 21.8. 1968 – 2.4.1969

PROGRAM:
Po invazi Varsavskeho paktu do Ceskoslovenska a docasneho uzavreni hranic 21.8.1968 svycarske autority zaridily zamestnani a ubytovani Cechoslovaku chycenych v techto udalostech ve SVYCARSKU. Ja jsem dostal zamestnani jako TV opravar u Grundiga. Ubytovani bylo zarizeno v domech a bytech mistnich obcanu. Dostal jsem pokoj v byte jedne starsi pani. Hned jsem take zacal pracovat na me nemcine, ktera potrebovala hodne pomoci.

Dne 20.9.1968 jsem se zucastnil rocniho vyletu zamestnancu Grundiga. Vlakem z Zurichu do Lausanne na jezere Zeneva, pak na lodi napric jezerem na nekolik hodin do Evianu ve FRANCII. To byla moje prvni cesta do te zeme. Navrat byl stejny jako vstup do Evianu ale v obracenem poradi.

Dne 16.3.1969 jsem podnikl automobilovy vylet se dvema ceskymi prateli do vychodni casti Svycarska a do LICHTENSTEJNSKA. Zde jsme navstivili lyzarsky rezort, hlavni mesto Vaduz a videli jeho hrad a pak jsme jeli po cele delce teto male zeme az k jeho jiznimu konci, kde stoji jiny hrad.

Behem 7,5 mesice stravenych ve Svycarsku jsem navstivil mimo jine: Zenevu, Lausanne, Bern, Basilej, Curych, Lucern, Schaffhousen, Kostnici a dalsi a naucil se nemcinu docela dobre.

Svycarsko jsem opustil 2.4.1969 na ceste do Parize, Luxemburku, Islandu a Spojenych Statu Americkych.

CN-69 Tuto cestu jsem nazval “Cestou z nutnosti,” abych si jejim absolvovanim dokazal, ze zustat v cizine po Sovetske invazi bylo pro me cestovani spravne.
Termin cesty: 2.4. – 11.8.1969

PROGRAM:
Odjel jsem vlakem ze Svycarska pozde vecer 2.4. Pristi rano, 3.4., jsem z nej vystoupil ve FRANCII, a to v Parizi, kde jsem stravil 4 dny prohlidkou pametihodnosti mesta a navstivil i Versailles. Pres noc jsem jel vlakem do LUCEMBURSKA, kde jsem byl casne rano 7.4. Zde jsem byl cely den. Dalsi noc jsem odtud letel na ISLAND. Tam jsem stravil 8. a 9.4. a navstivil hlavni mesto Reykjavik a Selfoss. V noci z 9. na 10. 4. jsem letel do New Yorku ve SPOJENYCH STATECH AMERICKYCH. V pristich 4 mesicich jsem jezdil autobusy po Americe a navstivil tato mista: New York, NY; Philadelphia, PA; Washington, DC; Niagarske vodopady, NY; Cleveland, OH; Chicago, IL; Kansas City, KS; St. LOUIS, MO; Huntsville, AL; Chattanooga and Koxville, TN; Great Smoky Mountains, NC; Jacksonville, Cape Canaveral, Miami, Key West, St. Petersburg, vsechny na FL; New Orleans, LA; San Antonio and El Paso, TX; Tucson, Phoenix and Grand Canyon v AZ; Gallup, White Sands, Albuquerque, Santa Fe and Taos vsechny v NM; Denver, CO; Cheyenne a Yelowstone National Park ve WY; Salt Lake City, UT; Reno a Las Vegas, NV; San Francisko, Los Angeles, San Diego a Eureka v CA; Seattle, WA.

Cestovni kancelar: Zadna nebyla pouzita, ale dostal jsem mnoho cennych rad ze studentske cestovni kancelare v Curychu ve Svycarsku, ktere jsem behem cesty pouzil. Abych si v te dobe nezavrel moznost vratit se zpet do Ceskoslovenska, vyzadal jsem si a dostal cestovni dolozku k ceste do USA.

Ucast: Cestoval jsem zcela sam jen s velmi zakladni znalosti anglictiny a presto jsem nezaznamenal nejake velke potize. V Evrope jsem cestoval vlakem, na Island a do USA jsem letel letadlem a po USA jsem cestoval autobusem. V Parizi jsem spal ve studentske koleji, na Islande v ubytovne Armady Spasy a v USA vetsinou ve YMCA ci pri nocnich jizdach autobusem.

AD-98 Cesta do Andory
Termin cesty: 19.5. – 2.6. 1998

PROGRAM:
Casne rano 19.5. opoustim Vistu v aute z pujcovny. Jedu na letiste v San Diegu, odkud letim pres St. Louis a New York do Barcelony ve SPANELSKU, kde jsem brzy rano 20.5. Travim 3.5 dne samostatnou prohlidkou mesta, pri ktere navstevuji snad vsechna zajimava mista Barcelony vc. katedraly Sagrada Familia od Goudiho, jez se zacala stavet ve 20-tych letech a jeste neni zdaleka dokoncena.

Odpoledne 23.5. jedu autobusem z Barcelony do ANDORY, ktera je vysoko v horach Pyreneji, abych navstivil ceskou rodinu, ktera tam zije mnoho let. Behem pristich 4 dnu si s pomoci te rodiny prohlizim jeji hlavni mesto Andorra la Vella, vyjizdim do vysky 2300 m n.m. v mistnich horach a podnikam vylet do spanelske enklavy Llivia ve Francii nedaleko Andory.

Dne 28.5. me ceska rodina bere na 5ti denni cestu v jejich mobilhomu kolem Pyreneji. Po prejeti pasu De la Casa vjizdime do FRANCIE a pokracujeme po trase s mesty Foix, St.Giron a Tarbes. Spime v turistickych taborech (campings). Do mesta Lourd prijizdime 29.5. a ja travim cast odpoledne prohlidkou svatych mist katoliku. Pak pokracujeme do Oloron a Bedous. Dne 31.5. prekracujeme Pyreneje do SPANELSKA. Pres mesta Jaca a Huesca prijizdime do Leridy. Odtud do Tarragony u Stredozemniho more.

Rano 2.6. odletam z Barcelony pres New York a St. Louis do San Diega. Do Visty se dostavam autem z pujcovny.

Cestovni kancelar: zadna nebyla pouzita

Ucast: Behem letu letadly a pri prohlidce Barcelony jsem byl sam. V Andore a ceste kolem Pyreneji jsem byl s ceskou rodinou.

Pa-00 Pariz, FRANCIE
Termin cesty: 28.8. – 1.9. 2000
PROGRAM:
Dne 28.8.2000 odjizdim v 16:30 hod. autobusem z Prahy Florence pres Nemecko do Parize ve FRANCII, kam prijizdim v 8 hod. rano 29.8. Nechavam si veci v mem hotelu “Royal Montparnasse” a jdu na prohlidku mesta. Natacim a fotografuji u zahrad Marco Polo pobliz Luxembourskych zahrad a pred a uvnitr Pantheonu, pak prochazim kolem Sorbony na ostrov v rece Seine s chramem Notre Dame. Odtud k Pompidou Centre a kolem Opery s nahlednutim do kostela de la Madeleine na Place de la Concorde. Po fotce egypskeho obelisku se vracim do hotelu.
Dalsi den rano jdu do Invalidovny, kde je hrobka Napoleona a generala Foche. Vetsi cast zabira vojenske museum. Pěšky 2 km na Champs-Elysees k Arc de Triomphe, vystupuji na vyhlidku. Metrem do Boulonskeho lesiku. Odtud k Eifelovce a vytahy na jeji vrsek. Po 10ti hod. prohlidky se vracim do hotelu.
Čti dál

F-01 Vice mene celkovy zajezd po Francii s jednodenni zastavkou v Monaku
Termin cesty: 18.6. – 2.7.2001

PROGRAM:
Dne 18.6. odlet z Prahy pres Mnichov do Parize ve FRANCII, kde jsem se pripojil ke skupine vetsinou americkych turistu cestujicich s Globusem. V pristich 12ti dnech skupina navstivila: Pariz s Versailles, Rouen, Caen, Normandy, videla Bayeux tapestrii, Mount St. Michel, Chateaubriant, Anger, Saumur, Blois, Amboise, zamek Chenonceaux, Poitiers, Cognac, Bordeaux, pevnost Carcassonne, Montpellier, rimsky most Pont du Gard, Avignon (jednu dobu sidlo papezu) and Nice. Dne 27.6. jsem stravil den sam v MONAKU. Nasledovala dalsi francouzska mista: Cannes, Aix-en-Provance, Lyon (druhe nejvetsi mesto zeme), Beaune a Dijon v Burgundii, Reims s katedralou Notre Dame, where francouzsti kralove byli korunovani a zpet do Parize 30.6. Odlet 1.7. v mem pripade do Mnichova, kde kvuli zpozdeni mne odletelo letadlo. Travim noc v hotelu a druhy den rano letim do Prahy, kde 2.7.

Cestovni kancelar: Globus (pres mistni kalifornskou cestovni kancelar)
Ucast: skupina asi 20ti vetsinou americkych turistu a vedouci od Globusu Zuzana (puvodne z Madarska) a mistni pruvodci

AF-02 Tento zajezd byl do srdce Zapadni Afriky s Mali, Burkina Faso a Beninu v autech s pohonem na vsechna ctyri kola
Termin cesty: 27.2. – 20.3.2002

PROGRAM:
Dne 27.2. jedu autem z pujcovny z Visty na letiste do Los Angeles (LAX), odkud letadlem pres noc do New Yorku (kde navstevuji Americke prirodopisne museum v Center parku). Pak dalsim nocnim letadlem do FRANCIE, kde jsem 1.3. (prohlidka stredu Parize). Nasleduje odpoledni let do Bamaka v MALI. Mezi 1.3. a 8.3. navstevujeme v teto zemi: Timbuktu (let tam, mame Modreho muze pouste, Tuarega, za pruvodce a jizdu na velbloudech v pousti). Let do Mopti (plavba v clunu na rece Niger). Odtud v autech s pohonem na vsechna ctyri kola do Djenne (asi nejzajimavejsi mesto v Mali). Dale jsme stravili tri dny prohlidkou nezapomenutelne zeme Dogonu. Posledni mesto v Mali bylo Segou. Dne 8.3. prekracujeme hranice do BURKINA FASO (drive Horni Volta), kde jsme pak az do 14.3. a pri tom navstevujeme mesta Bobo Dioulasso, Banfora, Gaoua, mistni vesnice a hlavni mesto Ouagadougou. Dne 14.3. vjizdime do posledni a treti zeme nasi cesty, BENIN (drive Dahomey). Toto je vudu kraj s fascinujicimi vesnicemi a kralovskou historii. Zastavujeme se v mistech jako Natitingou, Abomey (kralovske sidlo), Cotonou (nejvetsi mesto), Quidah (s vudu museem) a jezero Nokoue s lidmi zijicimi v mestech na pilotech. Pozde vecer 19.3. let pres noc do Parize a odtud pres New York do LAX a autem z pujcovny domu do Visty, kde 20.3.

Cestovni kancelar: Spector Travel of Boston

Ucast: Celkem 7 ucastniku v Mali, 6 v Burkina Faso a 4 v Beninu. Africky pruvodce byl s nami ve vsech trech zemich. Dve auta s nahonem na vsechna 4 kola s dvema ridici v prvnich dvou zemich a jedno auto a jeden ridic v te posledni.

WAF-15 Cesta do Zapadni Afriky – Nigeru, Pobrezi slonoviny, Nigerie, Rovnikove Guineje a Cadu (neplanovane zastavky v Parizi ve Francii a v Douale v Kamerunu)
Termin cesty: 20.11. – 7.12. 2015

PROGRAM:
Dne 20.11. jsem ve 4 hod. rano odjel z Visty v aute z pujcovny na letiste v San Diegu. Odtud jsem mel letet pres Atlantu a Pariz do Niamey v Nigeru. Let z Parize do Niamey byl zrusen, vzhledem k teroristickemu utoku v Bamaku v Mali. Air France mne ubytovala v hotelu pobliz CDG letiste a dva dny platila i jidlo.

Lety byly obnoveny 23.11. a ja odletel do Niamey v NIGERU. Dopoledne pristiho dne jsem si prohledl mesto. Pro problem s letenkou jsem vsak nemohl tehoz dne odletet do Abidjanu, ale az o den pozdeji.

Vecer 25.11. jsem priletel do Abidjanu, POBREZI SLONOVINY. V hotelu, kde jsem se mel ubytovat, nebyl pro mne zamluveny pokoj. Musel jsem si najit jiny hotel sam.
Konecne 26.11. jsem se vratil k puvodnimu programu.
Jedu autem s ridicem a pruvodcem na sever z Abidjanu do mesta Abengourou. Kde prihlizim “vudu” ceremonialu a navstevuji kralovsky palac.
Dne 27.11. pokracujeme v jizde nyni do administrativniho hlavniho mesta zeme, Yamoussoukro. Nasledujici den si prohlizim nejvetsi krestansky chram na svete, ktery zasvetil Jan Pavel II., dale Velkou mesitu a jezero plne nilskych krokodylu. Dne 28.11. jedeme zpet na jih do prvniho francouzskeho hlavniho mesta, Grand Bassam. Jeho prazdne a rozpadajici se kolonialni budovy budou vyzadovat hodne penez, aby se mesto stalo pritazlive pro navstevniky.
Čti dál