Irák

První zastávka je u tak zv. “Cesty procesí” (Procession Way), na které stávala původní “Brána bohyně Ištar.” Nyní se z ní loupe asphalt. Asfaltem ji pokryli Němci při vykopávkách. Pod ním jsou vidět zbytky původního asfaltu z doby slávy města.

Babylon existoval po dobu 2,500 let. Byl mnohokrát zničen a mnohokrát znovu postaven. To, co se v Babylonu nachází nyní, je většinou z doby vlády Nebuchadnezzara II. z období kolem roku 600 před n.l. Babylon Chammurabiho (1791 – 1749 před n.l.) je nyní pod hranicí spodní vody a o jeho vykopávky se zatím nikdo nepokusil.

Od “Cesty procesí” sestupujeme po schodech dolů do jakési ulice vykopané německými archeology. Na zdech po obou stranách jsou fresky představující různé bohy. Ve spodní řadě je babylonský nejvyšší bůh Marduk s hlavou draka. Jde o původní zdi, které Němci během vykopávek odkryli. Všechny zdi jsou z nepálených cihel. Fotografujeme bez omezení a od místního průvodce dostáváme podrobné vysvětlení.

Dále jdeme mimo část vybudovanou Sadámem Huseinem. Nahlížíme do zachovalého chrámu, kde se zbavovaly v koupeli ženy svých hříchů. Pak jdeme do míst, kde jsou rozpadávajicí se zbytky původních staveb. Mezi nimi lze rozeznat dvojí zeď, která kdysi obklopovala město.

Každé město od doby Sumeru mělo ziggurat, který byl součástí chrámu. Zigguraty měly 2 az 7 pater a obecně to byly výškové stavby. Zdejší ziggurat byl zcela zničený a v mistě, kde stál, je jáma.

Mezopotámské zigguraty nebyly místem pro veřejné bohoslužby. Byly to příbytky pro bohy a každé město mělo svého božího patrona. Pouze kněží mohli vstupovat do prostor zigguratu a zajišťovat potřeby bohů. Kněz měl v sumerské společnosti velkou moc.

Mezitím slunce zakryly mraky. Nad námi se tyčí palác Sadama Huseina. Vracíme se do nově zbudovaného Babylonu, na jehož cihlách je Sadámovo jméno. V předtrůnním a trůnním sále nám náš archeolog Geoff hraje Alexandra Velikého, který zde zemřel pravděpodobně na malárii. Přes vstupní část areálu a novou Ištařinu bránu z roku 1958 se po více než 3 hodinách prohlídky města vracíme do autobusu.

Posledním cílem je umělý kopec se Sadamovým palácem. Kolem objektu je několik místních policistů. Palác je vykradený snad až na stropy, kam vandalové nedosáhli. Stěny prázdných hal jsou pokryty grafity. Chybí i dveře, okna a kovové součástky z koupelen. Přesto by se z něho dal udělat třeba 5 hvězdickový hotel. Policisté říkají, že něco takového je v plánu. Z paláce na umělém kopci je krásný výhled na Babylon a z terasy na opačné straně na vodu starého koryta řeky Eufrat. Na protějším břehu řeky je přivázaná loď. Protější břeh je pokrytý hájem datlových palem. Údajně se však datle z těchto palem již nesklízí. Překvapuje mne, že Irák datle dováží. Je to asi tím, že Američané opravili naftová zařizení v Iráku.

Sadamova ložnice nebyla v této mohutné hlavní budově, ale v nižší stavbě vedle. Měl hodně paláců a sem zavítal snad jen jednou nebo dvakrát. Po pádu Sadama Huseina vzali místní lidé jeho paláce útokem. Fotografuji několik fresek se Sadamovým motivem, které jako zázrakem přežily. Je však čas na odjezd a prohlídky dalších památek této země.

11.5. jedeme do mesta Van na brehu stejnojmenneho jezera. Pred 7-mi mesici zde uderilo zemetreseni o sile 7.2, pri kterem zahynulo hodne lidi a skody jsou stale viditelne. Navstevujeme ruiny hlavniho mesta Urartskeho statu z 8. St. pr.n.l. Nyni je to pevnost Van. Dalsi zastavka je v podniku vyrabejicim koberce a navrat do hotelu. Dalsi den je navsteva kurdskeho “Hosap Castle,” nasleduje “Cavustepe” (druhe hlavni mesto Urartu) a plavba lodi na ostrov v jezere s navstevou armenskeho kostela.
13.5. opoustime Van a jedeme do Tatvan-u. Zde prestupujeme z autobusu do vanu pro cestu k 3000 m vysoke hore Nemrut. Behem cesty navstevujeme armensky kostel zmeneny na mesitu. V 1.svet. valce byli Armenci zabiti Turky nebo museli Turecko opustit. Takze nyni v Turecku nejsou armensti verici. Pozdeji, diky snehu se nemuze nas van dostat blize hore Nemrut a my bychom museli jit asi 3 km. Jdu 1 km a vzdavam to pro bolesti zad. Odpoledne jsme dovezeni k nasemu hotelu v horach.
Pristi den jedeme autobusem do Diyarbakir-u. Behem cesty si prohlizime karavanseraj “El-Aman Hani.” Casto se setkavame s policejnimi zatarasy chranenymi samopaly. Odpoledne prijizdime do 2 mil. mesta Diyarbakir-u. Prohlizime “Grand Mosque” a “Syrsky krestansky kostel” z 3-tiho stoleti n.l. Nas hotel byl puvodne karavanseraji. V turectine se jmenuje “Kervansaray.” Neni tak pohodlny jako predesle hotely.
Pred odjezdem z Diyarbakir-u dne 15.5. fotografujeme reku Tigris z hradeb, ktere obepinaji stare mesto. V poledne jsme u jezera Ataturk, jez vzniklo prehrazenim reky Eufrat. Jedeme pres nej 15 min. na trajektu. Pak pokracujeme k mestu Adiyaman. Odtud k pohrebni mohyle kralovske rodiny Kommagene z 3.st.pr.n.l. Dalsi zastavka je u rimskeho mostu z 2.st.n.l. a pozdeji u kopce s navrsenou mohylou krale Antiochus-e z 1 st.pr.n.l. Pujcuji si oslika, ktery mne dopravuje na vrchol hory, kde jsou ruiny palace, velike sochy hlav a mohyla. Vracime se do naseho hotelu v Adiyaman-u.
Rano dalsiho dne opoustime Adiyaman a se zastavkou u Ataturkovy prehrady prijizdime do Gaziantep ve 13 hod. Odpoledne navstevujeme nove museum ukazujici mozaiky z rimskeho mesta Zeugma. Prohlizime si stare mesto. Pristi rano jedeme do mesta Urfa. Pri tom u jedne nove prehrady vidime to rimske mesto Zeugma. Voda prehrady ho castecne zaplavila. Nez se tak stalo, mozajky byly vyzvednuty a dany do musea v Gaziantep-u. Avsak domy nad hladinou prehrady jsou stale jeste odkryvany a chraneny strechami v danem miste. Ty si nyni prohlizime. Odpoledne v Urfu vidime park s tzv. Abrahamovym jezerem. Rika se, ze se zde Abraham narodil. Stoji tu dve mesity. Nad parkem je citadela. Mistni rodiny zde picnikuji.
18.5. podnikame cestu z Urfy k ruinam “Harranu” pochazejicim z 3.tisicileti pr.n.l. V jeho blizkosti navstevujeme vceliny pripominajici domky mistnich lidi. Nase pristi zastavka je u “Gobeklitepe.” Je to nedavno objevene neoliticke sidliste az 11 tisic let stare. Zpet v Urfa vidime moslimskou demonstraci, kdy rodice pozaduji, aby jejich dcery smely nosit do skoly hijab (pokryvku hlavy). Den nato jedeme z Urfy do Mardin-u. Tam jsme v poledne. Odpoledne navstevujeme “Syrsky krestansky klaster” mimo mesto. Zpet v Mardin-u jdeme do musea. Nas zdejsi hotel byval take karavanseraji.
20.5. jedeme dale na vychod do mesta Midyat. Jizne od neho si prohlizime klaster “Mar Gabriel,” jehoz nejstarsi casti jsou z roku 397 n.l. Vracime se do Mardin-u, kde navstevujeme madrasu “Kasimiye” zbudovanou v 15.st. Mesto je na prikre strani s ulicemi po vrstevnicich a schody mezi nimi. Po obede splhame 100 schodu k “Zinkiye medrese.” Pozdeji do “Ulu Cami” z 11 st.
21.5. je posledni den nasi cesty po vychodnim Turecku. Jeste rano si prohlizime “Syrsky krestansky kostel” z roku 569 n.l. Vetsina nasich spolucestovatelu odleta domu, zatimco ja a Marcia pokracujeme v ceste do Kurdistanu v severnim Iraku. To dopoledne Marcia a ja odjizdime autem podel syrske hranice na vychod. V 16 hod. jsme na hranici Turecka s Irakem. S davkou problemu prekracujeme hranici do Kurdistanu (cast IRAKU). Po setkani s nasim Kurdskym pruvodcem. jedeme do mestecka Zakho, abychom si vyfotografovali rimsky most. Jedeme do mesta Dohuk, kde je nas hotel.
Dalsi den si prohlizime okoli Dohuk-u. Navstevujeme vesnici Al Qush, kde bydleli zide, nez odesli do Izraele. Nyni zde jsou krestane. Dalsi zastavka je u klastera “Humiz.” K nemu musime splhat 150 schodu. Nasleduje cesta do mesta Lalish, kde si prohlizime dulezity chram Jazidu. Zpet v Dohuk-u prochazime downtown. Popojizdime k zoroastrianskemu chramu “Chewar Stoon Cave,” ke kteremu vede mnoho schodu. Na zaver do parku “Dream City” s atrakcemi pro mlade lidi.
23.5. z Dohuk-u do Rawanduz. Behem cesty navstevujeme vysoko na kopci historii opredene mesto Amadiya. V meste Barzan se zastavujeme u hrobu Barzaniho, ktery valcil se Sadamem. Jeho syn je nyni presidentem irackeho Kurdistanu. Dalsi zastavka je u “Shanidar Cave,” kde bylo nalezeno 15 koster Neandertalcu. Na noc jsme v resortu nad Rawanduzem. Dalsi den jedeme udolim k hranici s Iranem. Den nato pokracujeme se zastavkou u “Zarzi cave” do Sulymanie.
Rano 26.5. navstevujeme v Sulymanii “Cerveny dum,” kde Sadam mucil tisice Kurdu. Po dalsi jizde prijizdime po poledni do hlavniho mesta irackeho Kurdistanu, Erbil-u. Odpoledne si prohlizime impozantni citadelu ve meste. Pristi rano hovorim s americkym plukovnikem, ktery mne seznamuje se situaci v Iraku.
Po pulnoci jiz 28.5. jsme Marcia a ja odvezeni na erbilske letiste. Letime do Istanbulu. Odtud Marcia do USA a ja do Prahy, kde jsem pred polednem.

Cestovni kancelar: Spiekermann Travel Service
Ucast; V Turecku nas bylo 14 turistu a pruvodce Ali. V Kurdistanu jsme byli 2 a mistni pruvodce.

Dne 15.3. opoustime Najaf. Po 4 hod. jizde prijizdime k ruinam starobyleho Nippuru. Pro jeho rozsahlost si ho prohlizime autobusem. Z Nippuru pak jedeme do dalsiho svateho mesta Shiitu Karbala. Dopoledne pristiho dne navstevujeme svatyni Husseina (synovce Aliho). Odtud po nekolika hodinach jizdy jsme u vykopavek slavneho Babylonu. Vstupujeme kopii Ishtar Gate (brana), jejiz original jsem videl v berlinskem museu. Saddam Hussein castecne vybudoval Babylon na odkrytych zakladech avsak ne dle historickych predstav. Nad vykopavkami trime jeden z Saddamovych palacu. Po jeho padu byl tento a ostatni jeho palace vykradeny and pokryty graffiti. Po 40 min. jizde vidime ruiny mesta Kish, jehoz zenith byl 2,500 pr.n.l. Do Bagdadu prijizdime jiz za tmy. Stravime tu 4 noci a 3 dny.
Na 17.3. dostavame specialni povoleni k navsteve “Bagdad Musea,” ktere spolu s British Museem and Louverem patri mezi nejlepsi musea sveta. Nikde jinde neni takova sbirka gigantickych soch a reliefu z antiquity jako zde. Museum neni otevreno pro verejnost, nebot se na nem jeste pracuje. Takze ho mame nekolik hodin jen pro sebe. Po prejezdech Bagdadu, kde jsou bombove vybuchy snad kazdy den, si prohlizime stare mesto pesky. Dalsi den venujeme prohlidce 125 km vzdalene Samarry. Nebezpecna silnice je chranena serii bunkru s vojaky. Samarra je take shiitske svate mesto. Prvni zastavkou je “Spiralovy minaret” z 8 stoleti. Vetsina z nas splha na jeho vrcholek. Druha zastavka je svatyne Al-Askari s pozlacenou kopuli. V roce 2006 byla svatyne vyhozena do povetri. Ac otevrena pro pilgrimy je to stale staveniste. Behem navratu jiz v Bagdadu mijime podstavec velike sochy Saddama, z niz zbyly jen boty. Posledni den jedeme 35 km od mesta k ruinam Ctesiphon-u. Nejakych 800 let do prichodu Islamu to bylo hlavni mesto Persie. Mimo Bagdad mame opet vojensky doprovod. Po navratu do hotelu se z TV dovidame, ze behem dneska bylo v Bagdadu 12 pumovych utoku, 56 lidi zahynulo a mezi 160 az 200 zraneno. Cas k odjezdu.
Bagdad opoustime casne rano 20.3. Jedeme na sever pres Kirkuk do klidneho Irackeho Kurdistanu a jeho hlavniho mesta Erbil-u. Odpoledne si mesto prohlizime vc. jeho Citadely. Jen po nekolika hodinach spanku v hotelu vstavame po pulnoci. Jsme odvezeni na letiste pro let do Istanbulu. Zatimco vsichni ostatni prestupuji do letadla do USA, ja nastupuji do letadla do Prahy. V Praze letadlo pristava dopoledne 21.3.2013.

Cestovni kancelar: Spiekermann Travel Service (STS)
Ucast: Je nas 15 turistu a Ihab vlastnik STS, archeologist Geaff a 2 zastupci iracke cestovni kancelare. Cas od casu jsme meli vojensky doprovod.