Namibie

11.10. cesta van-y po Panorama Route v severni casti zeme se zastavkami u Mac-Mac vodopadu a v Pilgrim’s Rest, jez bylo mestem zlatokopu. Den nato dalsi podobny vylet z mesta Louis Trichardt.
Vecer 12.10. prejizdi nas vlak do ZIMBABWE. V pristich dnech si prohlizime tuto zemi. Prvni den je to “Great Zimbabwe,” druhy den navstevujeme mesto Bulawayo a hrob Cecila Rhodes-e v miste zvanem “View of the World” (Vyhled na svet). 15.10. jedeme k jezeru Kariba s projizdkou na nem. Dalsi den si prohlizime “Hwange National Park.” Konecne 17.10. nas vlak prijizdi k “Viktoriinym vodopadum.”
Jeste to rano jdeme pesky pres most nad rekou Zambezi do ZAMBIE. Vidime “Victoriiny vodopady” ze zambijske strany. Minibusy z naseho vlaku nas berou do mesta Livingston, kde navstevujeme trh a museum.
Dalsi den, 18.10., jedeme van-y do BOTSWANY. Navstevujeme “Chobe National Park” a podnikame plavbu na rece Chobe. Nejpozoruhodnejsi je velke mnozstvi slonu, ktere vidime. Nasleduje navrat k Viktoriinym vodopadum v Zimbabwe.
Rano 19.10. pozorujeme “Viktoriiny vodopady” ze zimbabske strany. Je to moje druha navsteva vodopadu v Zimbabwe (prvni byla v roce 1983). Po obede jedu na mistni letiste. Male letadlo me bere do Windhoek-u v Namibii.
Letadlo pristava ve Windhoeku v NAMIBII v 7 hod. vecer. Do hotelu jedu taxikem. Tim zacinam druha cast cesty dalsim “Shongololo vlakem” s nazvem “Dune Express” odtud do Kapskeho Mesta. 20.10. je prohlidka Windhoek-u, pekneho hlavniho mesta zeme. Zdejsi ulice jsou nazyvane “Strasse,” coz prozrazuje, ze do I. svetove valky patrila Namibie (tehdy South West Africa) Nemcum. Odpoledne jedeme temi minibusy do mesta Otjiwarongo v severni casti zeme, kde na nas ceka nas vlak.
Zatimco vlak zustava na miste, my jeho pasazeri podnikame vylet do “Etosha National Parku” a dalsi den do “Prirodni reservace Waterberg.” Pak s nami vlak vyrazi jiznim smerem. Rano 23.10. jedeme van-y do oblasti hory Spitzkoppe. Odpoledne jsme ve meste Swakopmund, jehoz hlavni trida se nazyva “Kaiser Wilhelm Strasse.” Jeste navstevujeme 34 km vzdaleny Walvis Bay, v jehoz okoli jsou vysoke pisecne duny. Nas vlak mezitim prijel take do Swakopmundu, kde do nej vecer nastupujeme. Dalsi den si vybiram vylet ke Cape Cross (Mys kriz), ktery lezi v nejjiznejsi casti “Skeleton Coast” (Pobrezi koster). Odpoledne jsme zpet ve Swakopmund-u, ktery si prohlizime sami.
Vlak pokracuje jiznim smerem. 25.10. ho opoustime, abychom si ve dvoudenni ceste prohledli dalsi cast Namibie a prespali ve stanovem tabore. Zpet do vlaku az v Mariental-u. Dalsi den je vylet do pouste Kalahari. Bushman (Krovak) nas seznamuje s jejich zivotem v pousti. Dale k prehrade Hardap postavene k zavlazovani. Do vecera se vracime k vlaku. Ten se pres noc presouva do Keetmanshoop. Odtud van-y k zajateckemu taboru z I.svet. valky, kde byli internovani Nemci, pak do nyni jiz zavreneho dolu na diamanty a nakonec do pristavu Luderitz. Den nato navstevujeme “Fish River Canyon,” ktery je druhym nejvetsim kanonem na svete po Grand Canyonu. Pozde v noci nas vlak prejizdi hranici do JIHOAFRICKE REPUBLIKY.
30.10. se probouzime v Upington-u. Zde jsme ve vinne oblasti. Navstevujeme “Augrabies Falls National Park.” Je tu plno divokych zvirat. Vidime krasny vodopad na rece Orange. Pozdeji navsteva “Spitskop prirodni reservace.” Vlakem pres noc do Hutchinson. Odtud nasimi minibusy do mesta Graaff-Reinet.” Tam jedeme pres polopoust Great Karoo. Vlak na nas ceka v Beaufort West. Na 1.11. si vybiram turu pres Klein Karoo (zcela zelena krajina) do jeskyne “Cango” a mesta Oudtshoorn. Vecer jsme zpet ve vlaku. Druhy den zacina v Paarl u “Monumentu afrikanskeho jazyka,” nasleduje ochutnavka vina. Na zaver vinna mesta Stellenbosh a Franschhoek, kde nas ceka vlak.
Rano 3.11. jsme v Kapskem Meste. V nem travime dva dny. Lanovkou na “Stolovou horu” a pak pevnost “Good Hope” uvnitr mesta. V poledne jsme ve “Victoria and Alfred Waterfront Shopping Center” (nakupni stredisko) a odpoledne “South Africa Museum” a “Company Gardens” (park). Druhy den vylet ke “Cape Point” a “Cape of Good Hope” (dva mysy) a odpoledne slavna “Kirstenbosh Gardens” (botanicka zahrada).
Tim konci ma cesta vlakem “Shongololo.” Po posledni noci ve vlaku letim 5.11. z Kapskeho Mesta do Johannesburku a odtud do Maseru v kralovstvi LESOTHO. Van me veze do hotelu. Dalsi den auto s ridicem se mnou projizdi Maseru, hlavni mesto zeme, pak jiz mimo mesto k hore Thaba-Bosiu, kde jsou pohrbeni mistni kralove. Da se rici, ze v 19. st. zacalo Lesotho na teto hore. Ve meste Macitsieng vidim sidlo krale a v Morija navstevuji mensi museum. V 16 hod. jsem na letisti.
Z Maseru letim zpet do Johannesburku, kde menim letadlo za dalsi, ktere me bere do Atlanty v USA. Priletam rano 7.11. Posledni let je do Los Angeles. Pujcuji si auto na jizdu domu do Visty, kam prijizdim odpoledne.

Cestovni kancelar: Wild African Ventures a Shongololo Train.
Ucast: Na Shongololo vlaku jsem byl s Holandany, Nemci a Brity a v Lesotho sam.

Po nocni plavbe jsme 11.12. v Banjulu, hlavnim meste GAMBIE. Tato uzka zeme je vklinena do Senegalu. Behem jednodenni cesty navstevujeme “Prirodni rezervaci Abuko,” “Les Makasutu” a museum v Banjulu.
Dalsi den na oceane. Dne 13.12. priplouva Corinthian II. do Freetownu, hlavniho mesta SIERRA LEONE. Toto bylo prvni misto, kam byli cernosi z Ameriky vraceni do Afriky. Je prohlidka mesta. Nas autobus je provazen dvema policisty na motocykles. Mimo toto 1 milionove mesto vede silnice podel krasnych ale zcela prazdnych plazi. U jedne mame obcerstveni pri prijemne hudbe a zajimavych tancich mistni skupiny. Na obed jsme v peknem hotelu pri zajimavem projevu americkeho vyslance do Sierra Leone. Na zaver je navsteva “Narodniho zeleznicniho muzea.”
Pristi den odpoledne je planovana navsteva Monrovie v Liberii. Nase lod ceka nekolik hodin na liberijskeho pilota, aby nas vzal do pristavu, ale nikdo se neobjevuje. Takze se zklamanim pokracujeme k pristimu cili. Nase lod objizdi krivku pobrezi Afriky do Guinejskeho zalivu.
V poledne 16.12. pristavame v Takoradi v GHANE. Odpoledne je prohlidka mest Takoradi a Sekondi. Druhy den je vylet z Takoradi po pobrezni silnici na vychod se zastavkami v domorodych vesnicich a u dulezite pevnosti “Cape Coast Castle,” kterou zacali stavet Svedove v roce 1652, ale pozdeji dokoncili Britove. Slouzila jako misto odkud byli posilani otroci do obou Amerik a z ni vladli Britove ‘Zlatemu pobrezi’ az do roku 1876, kdy dali vladu do Accry. Po obede vidime “Emina Castle” a jeji pevnost “St. Jago.” V noci na 18.12. pluje Corinthean II. do jineho ghanskeho pristavu Tema. Odtud navstevujeme 3 milionovou Accru. Mimo jina mista v hlavnim meste vidime rozsahly “Memorial Park” s hrobkou prvniho presidenta Ghany, Kwame Nkrumah-a. Behem dalsich 2 dnu navstevujeme “Shai Game Reserve” s mistnimi zviraty, dale tovarnu na koralky, “Botanickou zahradu Aburi” a “Mompong Center” pro bylinnou medicinu.
Rano 21.12. je nase lod u mola v Lome v TOGU. V teto na mape uzke zemi jsme dva dny. Po dobu vyletu jsou v nasem autobuse 2 ozbrojeni policiste. Behem prvni cesty navstevujeme mistniho krale v jeho palaci a poslouchame jeho rec. Pak si prohlizime skolu. Odpoledne je prohlidka hlavniho mesta Lome vc. voodoo trhu. Druhy den navsteva vesnice jineho krale. Odpoledne prihlizime voodoo ceremony v dalsi vesnici.
23.12. rano se Corinthian II. presunula do vedlejsi zeme, BENIN. Jsme v pristavu nejvetsiho mesta zeme, milionoveho Cotonou. Ucastnim se vyletu do hlavniho mesta Porto Novo na hranici s Nigerii. Opet mame 2 ozbrojene policisty v autobuse. Jeden ma samopal. Mimo to je policejni doprovod na motocyklech. V Porto Novo navstevujeme etnograficke museum a pozdeji Honme museum, kde drive zili kralove. Odpoledne cesta k jezeru, ve kterem je vesnice na sloupech, Ganvie. Plavime se tam na mistnich clunech. Byl jsem zde pred 9ti lety pri ceste terennim autem z Mali pres Burkina Faso do Beninu.
Den na Guinejskem zalivu naplneny prednaskami jako vzdy, kdyz plujeme oceanem. 25.12. kotvime v Limbe v KAMERUNU. Toto je anglicky mluvici cast zeme, ktera se pripojila k francouzsky mluvici behem dekolonizace. Zbytek britskeho Kamerunu se spojil s Nigerii. Rano po preprave zodiaky na pevninu navstevujeme plantaze olejovych palem a pozdeji cajove plantaze, kde vidime zpracovani cajoveho listi. Dale jsme upozorneni na palac, kde sidlil nemecky guverner, kdyz Kamerun patril Nemecku pred I. svet. valkou. Odpoledne zastavujeme u lavoveho pole z roku 1999, kdy sopka Kamerun naposledy soptila. Tato sopka je nekde nad nami v oblacich. Na zaver navsteva zoo se sbirkou opic.
Druhy den, 26.12., jsme v Kribi ve vetsi francouzsky mluvici casti Kamerunu. Krajinu zde pokryva dzungle. Z lodi zodiaky, pak autobusy a nakonec v lodkach mistnich pygmeju po rece Lobe do jejich vesnicky hluboko v lese. Tito pygmejove nejsou tak mali, jak jsem cekal. Zivi se lovem a sberem a jejich deti nechodi do skoly. Odpoledne vidime clenite vodopady na rece Lobe padajici prakticky jiz do oceanu.
Nase dalsi navsteva je ostrovni zeme SAO TOME a PRINCIPE ve Guinejskem zalivu. Je to byvala portugalska kolonie. Puvodne neobydlene ostrovy pouzivali Portugalci 500 let pro pestovani kavovniku a kakaovniku. Pracovni sily si privezli z Afriky. Po revoluci v Portugalsku v roce 1975 opustilo Portugalsko sve kolonie a ekonomika techto ostrovu padla. 27.12. kotvi nase lod u ostrova Principe, ktery si prohlizime ve ctyrech van-ech. Pristi den jsme u ostrova Sao Tome, kde zije 160 tisic z celkoveho poctu 200 tisic obyvatel zeme. Opet tura kolem ostrova. Vysoka teplota a vlhkost vzduchu. Zastavka u vodopadu. Dovidame se vice o produkci kavy. Na ulici vidime tancovat mistni zeny. Navsteva vesnic a muzea v byvale portugalske pevnosti.
29.12. jsme zpet na africkem kontinente v Libreville v GABUNU prakticky na rovniku. Dopoledne si prohlizime Libreville. V poledne je obed 40 km od mesta. Mame zajimavy rozhovor se sedmi zamestnanci americkeho vyslanectvi o jejich praci v teto zemi. Odpoledne navstevujeme “Mondah Forest.”
Dalsi den na Atlantskem oceane s prednaskami. 31.12. jsme v Pointe-Noire v REPUBLICE KONGO. Toto byvala dulezita francouzska kolonie. Jeji hlavni mesto je Brazzaville. Skrz Pointe-Noire jedeme po jeho hlavnim tahu, Blvd. De Gaulle, lemovanem dulezitymi budovami. Jsme upozorneni na fotbalovy stadion postaveny Cinany. Mimo mesto jedeme po silnici na Gabun. V poledne, nejakych 25 km od Pointe-Noire, vystupujeme z autobusu a jdeme do Diosso Gorge, ktera pripomina Badlands v Jizni Dakote. Nedaleko pak navstevujeme museum, kde drive byla residence kralu Loanda. Zajimava je kralovska posloupnost: od krale k jeho synovci. Po obede v hotelu u plaze se vracime k lodi.
Puvodne jsme meli vplout do usti reky Kongo, ale kvuli moznym piratum jsme to vzdali. Pak mely byt dve zastavky v Angole (Luanda a Lobito), ale dle informaci v obou pristavech se kolem Noveho roku nepracuje. To znamena, ze mame 3 dny na plavbu do Namibie.
V poledne 4.1. 2011 pristava Corinthian II. ve Walvis Bay v NAMIBII. Do I. svet. valky to byla nemecka kolonie, pak mela administrativu Jihoafricka republika a od roku 1990 je to nezavisla zeme. Hned odpoledne je autobusovy zajezd do mesta Swakopmund. Az donedavna ulice tohoto mesta mely jmena z nemeckeho obdobi. Hlavni trida se jmenovala “Kaiser Wilhelm Strasse.” Nyni je to “Sam Nujoma Avenue” pojmenovana po jednom clenu Swapo. Pobliz Walvis Bay se zdvihaji vysoke duny. Pod nejvyssi z nich (800 m) mame ve velkem stanu veceri. Rano dalsiho dne se jedeme podivat na ziskavani soli odparovanim morske vody, na zajimave pobrezi a delame divoke jizdy v dunach v terennich vozech. Po obede je navsteva jednoho township-u.
6.1. opoustime nasi lod a letime z Walvis Bay do Kapskeho Mesta v JIHOAFRICKE REPUBLICE. Nas hotel “Mount Nelson” je 5*. Pristi den jedeme lanovkou na Stolovou horu, navstevujeme Cape Point a Mys Dobre Nadeje na poloostrove. Pozdeji take botanickou zahradu Kirstenbosch. Posledni den rano je ochutnavka vina ve vinne oblasti Stellenbosch mimo Kapske Mesto.
Casne rano 9.1. odletam letadlem KLM z Kapskeho Mesta do Amsterdamu v HOLANDSKU, kde pristavam odpoledne. Diky 2,5 hod. zpozdeni pri odletu jsem zmeskal letadlo do Los Angeles. Na ucet KLM stravim noc v hotelu v Amsterdamu. K veceru jedu do mesta na malou prohlidku jeho stredu. Rano 10.1. odletam pred polednem do Los Angeles, kam priletam po poledni. Pujcuji si auto z pujcovny a jedu domu do Visty, kde po 17 hod. po 42 dnech cestovani.

Cestovni kancelar: “Destinations & Adventures” and “Travel Dynamics International”
Ucast: Od 30.11. do 19.12. bylo 59 pasazeru ve 49 kabinach a k tomu 2 prednasejici s manzelkami a 4 lide od Travel Dynamics, kteri ridili zajezd. Dne 19.12. nekteri pasazeri a lide od Travel Dynamics odesli z lodi a dalsi prisli na lod.
Corinthian II: Na lodi bylo 57 kajut a v kazde mohli byt 2 lide (tedy max. 114). Hruba tonnage: 4,200; delka 90 m a sirka 15 m.