Kamerun

Po nocni plavbe jsme 11.12. v Banjulu, hlavnim meste GAMBIE. Tato uzka zeme je vklinena do Senegalu. Behem jednodenni cesty navstevujeme “Prirodni rezervaci Abuko,” “Les Makasutu” a museum v Banjulu.
Dalsi den na oceane. Dne 13.12. priplouva Corinthian II. do Freetownu, hlavniho mesta SIERRA LEONE. Toto bylo prvni misto, kam byli cernosi z Ameriky vraceni do Afriky. Je prohlidka mesta. Nas autobus je provazen dvema policisty na motocykles. Mimo toto 1 milionove mesto vede silnice podel krasnych ale zcela prazdnych plazi. U jedne mame obcerstveni pri prijemne hudbe a zajimavych tancich mistni skupiny. Na obed jsme v peknem hotelu pri zajimavem projevu americkeho vyslance do Sierra Leone. Na zaver je navsteva “Narodniho zeleznicniho muzea.”
Pristi den odpoledne je planovana navsteva Monrovie v Liberii. Nase lod ceka nekolik hodin na liberijskeho pilota, aby nas vzal do pristavu, ale nikdo se neobjevuje. Takze se zklamanim pokracujeme k pristimu cili. Nase lod objizdi krivku pobrezi Afriky do Guinejskeho zalivu.
V poledne 16.12. pristavame v Takoradi v GHANE. Odpoledne je prohlidka mest Takoradi a Sekondi. Druhy den je vylet z Takoradi po pobrezni silnici na vychod se zastavkami v domorodych vesnicich a u dulezite pevnosti “Cape Coast Castle,” kterou zacali stavet Svedove v roce 1652, ale pozdeji dokoncili Britove. Slouzila jako misto odkud byli posilani otroci do obou Amerik a z ni vladli Britove ‘Zlatemu pobrezi’ az do roku 1876, kdy dali vladu do Accry. Po obede vidime “Emina Castle” a jeji pevnost “St. Jago.” V noci na 18.12. pluje Corinthean II. do jineho ghanskeho pristavu Tema. Odtud navstevujeme 3 milionovou Accru. Mimo jina mista v hlavnim meste vidime rozsahly “Memorial Park” s hrobkou prvniho presidenta Ghany, Kwame Nkrumah-a. Behem dalsich 2 dnu navstevujeme “Shai Game Reserve” s mistnimi zviraty, dale tovarnu na koralky, “Botanickou zahradu Aburi” a “Mompong Center” pro bylinnou medicinu.
Rano 21.12. je nase lod u mola v Lome v TOGU. V teto na mape uzke zemi jsme dva dny. Po dobu vyletu jsou v nasem autobuse 2 ozbrojeni policiste. Behem prvni cesty navstevujeme mistniho krale v jeho palaci a poslouchame jeho rec. Pak si prohlizime skolu. Odpoledne je prohlidka hlavniho mesta Lome vc. voodoo trhu. Druhy den navsteva vesnice jineho krale. Odpoledne prihlizime voodoo ceremony v dalsi vesnici.
23.12. rano se Corinthian II. presunula do vedlejsi zeme, BENIN. Jsme v pristavu nejvetsiho mesta zeme, milionoveho Cotonou. Ucastnim se vyletu do hlavniho mesta Porto Novo na hranici s Nigerii. Opet mame 2 ozbrojene policisty v autobuse. Jeden ma samopal. Mimo to je policejni doprovod na motocyklech. V Porto Novo navstevujeme etnograficke museum a pozdeji Honme museum, kde drive zili kralove. Odpoledne cesta k jezeru, ve kterem je vesnice na sloupech, Ganvie. Plavime se tam na mistnich clunech. Byl jsem zde pred 9ti lety pri ceste terennim autem z Mali pres Burkina Faso do Beninu.
Den na Guinejskem zalivu naplneny prednaskami jako vzdy, kdyz plujeme oceanem. 25.12. kotvime v Limbe v KAMERUNU. Toto je anglicky mluvici cast zeme, ktera se pripojila k francouzsky mluvici behem dekolonizace. Zbytek britskeho Kamerunu se spojil s Nigerii. Rano po preprave zodiaky na pevninu navstevujeme plantaze olejovych palem a pozdeji cajove plantaze, kde vidime zpracovani cajoveho listi. Dale jsme upozorneni na palac, kde sidlil nemecky guverner, kdyz Kamerun patril Nemecku pred I. svet. valkou. Odpoledne zastavujeme u lavoveho pole z roku 1999, kdy sopka Kamerun naposledy soptila. Tato sopka je nekde nad nami v oblacich. Na zaver navsteva zoo se sbirkou opic.
Druhy den, 26.12., jsme v Kribi ve vetsi francouzsky mluvici casti Kamerunu. Krajinu zde pokryva dzungle. Z lodi zodiaky, pak autobusy a nakonec v lodkach mistnich pygmeju po rece Lobe do jejich vesnicky hluboko v lese. Tito pygmejove nejsou tak mali, jak jsem cekal. Zivi se lovem a sberem a jejich deti nechodi do skoly. Odpoledne vidime clenite vodopady na rece Lobe padajici prakticky jiz do oceanu.
Nase dalsi navsteva je ostrovni zeme SAO TOME a PRINCIPE ve Guinejskem zalivu. Je to byvala portugalska kolonie. Puvodne neobydlene ostrovy pouzivali Portugalci 500 let pro pestovani kavovniku a kakaovniku. Pracovni sily si privezli z Afriky. Po revoluci v Portugalsku v roce 1975 opustilo Portugalsko sve kolonie a ekonomika techto ostrovu padla. 27.12. kotvi nase lod u ostrova Principe, ktery si prohlizime ve ctyrech van-ech. Pristi den jsme u ostrova Sao Tome, kde zije 160 tisic z celkoveho poctu 200 tisic obyvatel zeme. Opet tura kolem ostrova. Vysoka teplota a vlhkost vzduchu. Zastavka u vodopadu. Dovidame se vice o produkci kavy. Na ulici vidime tancovat mistni zeny. Navsteva vesnic a muzea v byvale portugalske pevnosti.
29.12. jsme zpet na africkem kontinente v Libreville v GABUNU prakticky na rovniku. Dopoledne si prohlizime Libreville. V poledne je obed 40 km od mesta. Mame zajimavy rozhovor se sedmi zamestnanci americkeho vyslanectvi o jejich praci v teto zemi. Odpoledne navstevujeme “Mondah Forest.”
Dalsi den na Atlantskem oceane s prednaskami. 31.12. jsme v Pointe-Noire v REPUBLICE KONGO. Toto byvala dulezita francouzska kolonie. Jeji hlavni mesto je Brazzaville. Skrz Pointe-Noire jedeme po jeho hlavnim tahu, Blvd. De Gaulle, lemovanem dulezitymi budovami. Jsme upozorneni na fotbalovy stadion postaveny Cinany. Mimo mesto jedeme po silnici na Gabun. V poledne, nejakych 25 km od Pointe-Noire, vystupujeme z autobusu a jdeme do Diosso Gorge, ktera pripomina Badlands v Jizni Dakote. Nedaleko pak navstevujeme museum, kde drive byla residence kralu Loanda. Zajimava je kralovska posloupnost: od krale k jeho synovci. Po obede v hotelu u plaze se vracime k lodi.
Puvodne jsme meli vplout do usti reky Kongo, ale kvuli moznym piratum jsme to vzdali. Pak mely byt dve zastavky v Angole (Luanda a Lobito), ale dle informaci v obou pristavech se kolem Noveho roku nepracuje. To znamena, ze mame 3 dny na plavbu do Namibie.
V poledne 4.1. 2011 pristava Corinthian II. ve Walvis Bay v NAMIBII. Do I. svet. valky to byla nemecka kolonie, pak mela administrativu Jihoafricka republika a od roku 1990 je to nezavisla zeme. Hned odpoledne je autobusovy zajezd do mesta Swakopmund. Az donedavna ulice tohoto mesta mely jmena z nemeckeho obdobi. Hlavni trida se jmenovala “Kaiser Wilhelm Strasse.” Nyni je to “Sam Nujoma Avenue” pojmenovana po jednom clenu Swapo. Pobliz Walvis Bay se zdvihaji vysoke duny. Pod nejvyssi z nich (800 m) mame ve velkem stanu veceri. Rano dalsiho dne se jedeme podivat na ziskavani soli odparovanim morske vody, na zajimave pobrezi a delame divoke jizdy v dunach v terennich vozech. Po obede je navsteva jednoho township-u.
6.1. opoustime nasi lod a letime z Walvis Bay do Kapskeho Mesta v JIHOAFRICKE REPUBLICE. Nas hotel “Mount Nelson” je 5*. Pristi den jedeme lanovkou na Stolovou horu, navstevujeme Cape Point a Mys Dobre Nadeje na poloostrove. Pozdeji take botanickou zahradu Kirstenbosch. Posledni den rano je ochutnavka vina ve vinne oblasti Stellenbosch mimo Kapske Mesto.
Casne rano 9.1. odletam letadlem KLM z Kapskeho Mesta do Amsterdamu v HOLANDSKU, kde pristavam odpoledne. Diky 2,5 hod. zpozdeni pri odletu jsem zmeskal letadlo do Los Angeles. Na ucet KLM stravim noc v hotelu v Amsterdamu. K veceru jedu do mesta na malou prohlidku jeho stredu. Rano 10.1. odletam pred polednem do Los Angeles, kam priletam po poledni. Pujcuji si auto z pujcovny a jedu domu do Visty, kde po 17 hod. po 42 dnech cestovani.

Cestovni kancelar: “Destinations & Adventures” and “Travel Dynamics International”
Ucast: Od 30.11. do 19.12. bylo 59 pasazeru ve 49 kabinach a k tomu 2 prednasejici s manzelkami a 4 lide od Travel Dynamics, kteri ridili zajezd. Dne 19.12. nekteri pasazeri a lide od Travel Dynamics odesli z lodi a dalsi prisli na lod.
Corinthian II: Na lodi bylo 57 kajut a v kazde mohli byt 2 lide (tedy max. 114). Hruba tonnage: 4,200; delka 90 m a sirka 15 m.

Dne 29.11. odlet z Abidjanu pres Lome v Togu do Lagosu v NIGERII. Den zacal omylem zrusenou letenkou a koncil chybejicim ubytovanim v Lagosu. Coz jsem musel opet vyresit sam. Nasledujici den jsem si prohledl pekne muzeum a pak odjel autem na pobrezi Atlantskeho oceanu do byvaleho mesta otroku, Badagry. Jsou zde zajimave pamatky z te doby. Behem jizdy zpet se mistni policie dvakrat pokusila pozadovat penize vydiranim. Memu ridici se tomu podarilo zabranit.

Dne 1.12. let z Lagosu pres Cotonou v Beninu do Malabo v ROVNIKOVE GUINEJI na ostrove Bioko v Guinejskem zalivu. Opet mirny problem, kdyz na mne nikdo na letisti necekal. Do hotelu jsem jel taxikem. Dalsi den jsem si autem prohledl toto hlavni a nyni moderni mesto zeme s vysokou vlhkosti vzduchu. Den nato jsem podnikl jizdu kolem ostrova Bioko s krasnou zelenou dzungli, ktera tento hornaty ostrov pokryva.

Dne 4.12. jsem mel letet z Malabo pres Doualu v KAMERUNU do N’Djamena v Cadu. Po letu do Doualy letadlo, do ktereho jsem mel prestoupit, melo poruchu a jeho let byl odlozen na pristi rano. Vsichni pasazeri byli odvezeni do hotelu, kde na ucet letecke spolecnosti dostal kazdy pokoj a veceri.

Dne 5.12. velmi casne rano odlet z Doualy do hlavniho mesta CADU, N’Djamena. Jeste ten den jsem si prohledl N’Djamenu s monumentem k nezavisloti zeme, s nekolika budovami ministerstev a par velkymi hotely. Druhy den navsteva rybiho trhu a nekolik kilometru od N’Djameny vesnicky z veprovic a bahna s malym muzeem s vykopavkami francouzskych archeologu.

Pred pulnoci 6.12. let z N’Djameny do Yaounde (hlavniho mesta Kamerunu) zmenit posadku francouzskeho letadla, pro kterou spanek v N’Djamena byl prilis nebezpecny. Dale pres Pariz a Los Angeles do San Diega. Odtud autem z pujcovny domu do Visty kde v pulnoci 7.12.

Cestovni kancelar: Spiekermann Travel Service, jez dala kontrakt britske kancelari, ktera ho dale predala cestovni kancelari v Bamaku v Mali a u te posledni vznikla vetsina problemu.

Ucast: Byl jsem jediny cestovatel, ale z Nigeru pres Pobrezi slonoviny do Nigerie mne provazel pruvodce z kancelare v Bamaku. Ve zbylych zemich jsem mel mistni pruvodce.