Spojené státy americké – My Brother Traveler

Tento příspěvek je součástí série příspěvků pro kontinent Severní Amerika

Zobraz více příspěvků

USA AI-99 USA, New York, from Emp.St.Building, 1999_

USA Houston_2015

USA, California, Las Vegas 1990_

USA, California, Los Angeles, Chinese Theatre 1992_

USA_California_San Diego_1979_902__0017

CN-69 Tuto cestu jsem nazval “Cestou z nutnosti,” abych si jejim absolvovanim dokazal, ze zustat v cizine po Sovetske invazi bylo pro me cestovani spravne.
Termin cesty: 2.4. – 11.8.1969

PROGRAM:
Odjel jsem vlakem ze Svycarska pozde vecer 2.4. Pristi rano, 3.4., jsem z nej vystoupil ve FRANCII, a to v Parizi, kde jsem stravil 4 dny prohlidkou pametihodnosti mesta a navstivil i Versailles. Pres noc jsem jel vlakem do LUCEMBURSKA, kde jsem byl casne rano 7.4. Zde jsem byl cely den. Dalsi noc jsem odtud letel na ISLAND. Tam jsem stravil 8. a 9.4. a navstivil hlavni mesto Reykjavik a Selfoss. V noci z 9. na 10. 4. jsem letel do New Yorku ve SPOJENYCH STATECH AMERICKYCH. V pristich 4 mesicich jsem jezdil autobusy po Americe a navstivil tato mista: New York, NY; Philadelphia, PA; Washington, DC; Niagarske vodopady, NY; Cleveland, OH; Chicago, IL; Kansas City, KS; St. LOUIS, MO; Huntsville, AL; Chattanooga and Koxville, TN; Great Smoky Mountains, NC; Jacksonville, Cape Canaveral, Miami, Key West, St. Petersburg, vsechny na FL; New Orleans, LA; San Antonio and El Paso, TX; Tucson, Phoenix and Grand Canyon v AZ; Gallup, White Sands, Albuquerque, Santa Fe and Taos vsechny v NM; Denver, CO; Cheyenne a Yelowstone National Park ve WY; Salt Lake City, UT; Reno a Las Vegas, NV; San Francisko, Los Angeles, San Diego a Eureka v CA; Seattle, WA.

Cestovni kancelar: Zadna nebyla pouzita, ale dostal jsem mnoho cennych rad ze studentske cestovni kancelare v Curychu ve Svycarsku, ktere jsem behem cesty pouzil. Abych si v te dobe nezavrel moznost vratit se zpet do Ceskoslovenska, vyzadal jsem si a dostal cestovni dolozku k ceste do USA.

Ucast: Cestoval jsem zcela sam jen s velmi zakladni znalosti anglictiny a presto jsem nezaznamenal nejake velke potize. V Evrope jsem cestoval vlakem, na Island a do USA jsem letel letadlem a po USA jsem cestoval autobusem. V Parizi jsem spal ve studentske koleji, na Islande v ubytovne Armady Spasy a v USA vetsinou ve YMCA ci pri nocnich jizdach autobusem.

Alb-73 Cesta zapadni casti USA a provincii Alberta v KANADE
Termin cesty: 1.9. – 14.9. 1973

PROGRAM:
Tato cesta byla podniknuta mym autem Ford Mustangen 67 zapadni casti USA, ktera zacala ve state Kalifornie (v Los Angeles), pokracovala statem Nevada (se zastavkou v Las Vegas), Utahem (se Salt Lake City), Wyomingem (s Yellowstone Parkem) do Montany (s Glacier Parkem) mezi 1.9. az 6.9. Odtud pokracovala do KANADY a jeji provincie Alberty (s navstevou mest Calgary, Edmontonu a k tomu Jasperu a Banffu v kanadskych Horach skalistych) v obdobi od 6.9. do 11.9. Navrat byl pak americkymi staty Idaho, Nevada a Kalifornia (s Mrtvym udolim zpet to Los Angeles) mezi 11.9. az 14.9. 1973.

Cestovni kancelar: zadna nebyla pouzita, cestovali jsme mym autem a spali v motelech.
Ucast: Cestoval jsem s kamaradem Frank Z. (Aramisem).

BC-74 Cesta zapadnimi staty USA do KANADY a jeji provincie Britska Kolumbie
Termin cesty: 31.8. – 16.9.1974

Cesta mym autem Ford Mustangem 67 zapadnimi staty USA zacinajici ve state Kalifornie (ve Viste u San Diega, jizda na sever pres Los Angeles a mijici San Francisko do Red Bluffu, Mt. Lassen parku a Mt. Shasta). Cesta pokracuje ve state Oregon (s Crater Lake, Portlandem, rekou Kolumbie s Bonnavillskou prehradou) do statu Washington (navstivit Svetovou vystavu ve Spokane a dale k prehrade Grand Coulee a North Cascade narodniho parku) vse mezi 31.8 a 7.9.
Odtud to KANADY a jeji provincie Britska Kolumbie (s prohlidkou mesta Vancouver, ostrova Vancouver a na nem hlavniho mesta provincie, Victoria, a jeji slavne botanicke zahrady Butchart Gardens) to mezi 7.9 az 11.9. Navrat do USA a to statu Washington (jizda podel pobrezi a navsteva Olympijskeho parku). Pak podel celeho pobrezi statu Oregon do Kalifornie (s mestem Eurekou a zpet na jih statu do Visty) mezi 11.9 az 16.9.1974.

Cestovni kancelar: zadna nebyla treba, jeli jsme mym autem a spali v motelech
Ucast: Cestoval jsem s kamaradem Frank Z. (Aramisem).

SP-93SOUTH PACIFIC (Florida, CHILE, Velikonocni ostrov, Pitcairn ostrov, Francouzska Polynesie)
Termin cesty: 17.3. – 6.4. 1993

PROGRAM:
Dne 17.3.1993 brzy rano me veze spolupracovnik na letiste do San Diega. Letadlem Delta Airlines letim pres Dallas Ft. Worth do Jacksonville na Floride, kam priletam odpoledne. Veceri v restauraci mam s personalem prodejniho oddeleni Monitoru, pro ktery vsichni pracujeme. Den nato jedu s jednim z nich podel vychodniho pobrezi Floridy se zastavkou u “Pevnosti sv. Augustina” do Melbourne. Odpoledne navstevujeme jednoho zakaznika Monitoru. Vecere se zastupci Monitoru.
Dopoledne 19.3. zastavky u 3 dalsich zakazniku. Tim koncim praci pro Monitor. V poledne si pujcuji auto od AVISe a jedu do Orlanda. Pozdeji odpoledne navstevuji “Epcot Center” s pavilony ruznych zemi. Pres noc v hotelu.
20.3. jedu do “Kennedy Space Center” na poloostrove Canaveral. Pak po dalnici 95 na jih do Miami. Po causeway do Miami Beach. Po zapadu slunce vracim u letiste auto do AVISu. Pozdeji nastupuji do letadla Lan Chile, kterym letim pres Caracas do Santiaga v Chile.
Čti dál

Rano dalsiho dne pristava letadlo v Santiagu v CHILE.. Busem s mistnim pruvodcem do hotelu Hyatt Regency. Odpoledne si autobusem prohlizime mesto. Vecer letime na “Velikonocni ostrov.” Ve skupine je nas 18 turistu.
22.3. jedeme na vylet dvema minibusy. Drive nez vidime skutecne sochy tohoto ostrova, mijime misto, kde jsou sochy vyrabeny z dratene site pro zde prave nataceny film Kevina Costnera. Pokracujeme podel dlouhe pristavaci plochy, kterou postavila NASA pro pripad Space Shuttle, ze by potreboval pristat v teto casti sveta. Velikonocni ostrov vypada jako pravouhly trojuhelnik s tim pravym uhlem na severu. Jeho jedine mesto, Hanga Roa, lezi na jihozapadni strane ostrova. Toto rano si prohlizime prave tento jihozapadni cip ostrova. Po zastavce na pobrezi u zvysene plosiny, jejiz vsechny sochy (moai) lezi povaleny, jedeme k hlubokemu krateru sopky Rano Kao a kamennym zbytkum Ptaci kultury. Take filmari zde maji postavenou vesnici s umelymi moai. Odpoledne navstevujeme individualne Hanga Roa.
Druhy den na Velikonocnim ostrove jedeme minibusy kolem ostrova proti smeru hodinovych rucicek. Podel jizniho pobrezi zastavujeme u dalsich zvysenych plosin, ze kterych byly vsechny sochy shozeny. Na zacatku 19. stoleti jiz udajne nestal na ostrove ani jeden moa a jejich kultura byla mrtva. Velikonocni ostrov ma sopecny puvod a obsahuje snad 70 sopek. Behem staleti ztratil ostrov vsechnu puvodni vyssi vegetaci, takze pusobi pustym dojmem. V jednom miste postavili filmari celou polynezkou vesnici. Jmeno filmu, ktery nataceji, je “Rapa Nui,” coz je polynezke jmeno tohoto ostrova. Pozdeji splhame po svahu sopky Rano Raraku. Sochy byly vyrabene z jejiho bazaltu. Vidime moai v ruznych fazich jejich tvorby. Odpoledne zastavujeme u Anakena na severu ostrova. Zde Thor Heyerdahl zrekonstruonal jednu plosinu a postavil na ni predtim povalene sochy. Pozde odpoledne po navratu do Hanga Roa nastupujeme do malych clunu, ktere nas pres velke vlny dopravuji k lodi “Explorer.”
Pristi 3 dny se nase lod plavi na zapad. My se seznamujeme s lodi, navstevujeme zajimave prednasky, mluvime s jinymi cestovateli a jime. Na lodi je 33 pasazeru. Nas 18 se pripojilo k 15, kteri jsou na lodi jiz od Valparaisa v Chile. Mame plno mista, protoze lod je pro 96 pasazeru. Je 64 clenu posadky, z nichz polovina je personal hotelu. Explorer ma 2,500 brutto tuns, je 72 m dlouhy s ponorem 4,5 m.
27.3. Explorer kotvi u ostruvku “Ducie” patrici ke skupine PITCAIRN. Je to typicky atol s vnitrni lagunou. Kousky koralu a kere pokryvaji vlastni ostrov. Nikdo na nem nezije. Hnizdi na nem hodne ptaku. Po prochazce po ostruvku snorklujeme v jeho blizkosti.
28.3. jsme u ostrova “Henderson.” Tento nevelky a neobydleny ostrov je tez ve skupine Pitcairn ostrovu. Je to koralovy utes vytlaceny nad vlny. Kolem jeho plazi je husta vegetace. Dopoledne se prochazime po bilem pisku jeho plazi a hledame endemicke ptaky. Odpoledne snorklujeme.
Dne 29.3. Explorer spousti kotvu u ostrova “Pitcairn.” Dopoledne travime na tomto 4,5 km ctverecnim ostrove, kde ziji potomci vzbourencu na lodi Bounty. Navstevujeme jedinou usedlost Adamstown s jeho postovnim uradem, soudem, skolou, kostelem, hrobem Adamse a hrbitovem. Jsem prekvapen pocitacem ve skole. V teto dobe zde zije 58 obyvatel. Odpoledne prichazi ostrovane do nasi lodi, aby se naobedvali, prodali sve suvenyry, vysvetlili historii ostrova a sveho zivota na nem a zazpivali sve dojemne pisne.
Po dnu na mori vplouva nase lod 31.3. do FRANCOUZSKE POLYNESIE. a kotvi u ostrova “Mangareva” patrici do skupiny Gambier ostrovu. Na brehu nas vitaji jeho obyvatele hudbou a tancem. V kostele se dovidame o historii ostrova. Odpoledne je snorkling.
Dva dny na oceane a dalsi zajimave prednasky. Druheho dne odpoledne priplouvame k z more vystupujicim prikrym skalam zvanym “Marotiri.” Objizdime je na zodiacich. Dne 3.4. jsme v oblasti Australskych ostrovu a kotvime u ostrova “Rapa” (stale ve Francouzske Polynesii). Individualne si prohlizime vesnici na jeho brehu. Po navratu na lod vidim v jeji blizkosti velkeho zraloka. Je to muj prvni zralok v prirode. V poledne opoustime ostrov.
V poledne 4.4. zastavuje Explorer u dalsiho ostrova skupiny Austral, “Raivavae.” Dvema skolnimi autobusy objizdime ostrov se zastavkami v ruznych mistech. Jedno z nich je u kamenne sochy bozske bytosti, “tiki.” Mistni lide pro nas pripravili predstaveni. Pred zapadem slunce jsme zpet na lodi. Cely pristi den pluje Explorer na sever ke skupine Society ostrovu.
Rano 6.4. pristavame na TAHITI. (patri k Society ostrovum). Brzy opoustime Explorer. Autobus nas bere na letiste. Tam nastupujeme do letadla Air France k 7,5 hodinovemu letu do Los Angeles. Odtud jedu autem z pujcovny domu do Visty, kde hodinu pred pulnoci tentyz den.

Cestovni kancelar: Abercrombie & Kent
Ucast: Na lodi jsem byl ve skupine 33 cestovatelu.

HAW-98 Hawajske ostrovy (USA)
Termin cesty: 4.2. – 10.2. 1998

PROGRAM:
Aramis priletel vcera vecer do San Diega, kde jsem ho vyzvedl a vzal do Visty. Rano 4.2. 1998 jedeme mym Mustangem 67 na letiste do San Diega. Nechavame auto v dlouhodobe garazi u letiste. Pak nastupujeme do letadla United Airlines k letu do Los Angeles. Tam presedame do dalsiho letadla United a letime do Kahului na ostrove Maui na Hawajskych ostrovech. (USA). V letadle podavaji obed. Po skoro 6ti hodinach letu z Los Angeles nase letadlo pristava na Maui ve 14 hod. mistniho casu. Na letisti jsme privitani kvetinovym lei (vencem).
V Alamo si bereme auto, Chevrolet Cavalier Jedeme do hotelu “Royal Lahaina Resort.” Po 16 hod. se jdeme podivat do mesta. Pristi den, 5.2., jedeme k sopce Haleakala, ktera dominuje ostrovu. Po 105 km prijizdime 3 tisicovemu vrcholu. Je tu turisticky center. Po hodine zde stravene jedeme dolu. Na obed se zastavujeme v meste Kahului. Pak objizdime zapadni cast Maui proti smeru hodinovych rucicek s nekolika zastavkami na fotografovani. Do 18 hod. jsme zpet v hotelu. Den nato jedeme po pobrezi severni a vychodni casti ostrova az do Hana, kde obedvame. Je tu velmi prijemne. Pak se vracime stejnou cestou zpet do naseho hotelu v Lahaina.
Čti dál

AI-99 USA (New York), Gibraltar (UK), Madeira (PORTUGALSKO), Kanarske ostrovy (SPANELSKO), KAPVERDSKE OSTROVY, ostrovy Ascension, Sv. Helena, Tristan da Cunha, Jizni Georgie a Falklandske ostrovy (vsechny VB), ARGENTINA
Termin cesty: 11.10. – 29.11.1999 (cely zajezd 50 dni, plavba 45 dni)

PROGRAM:
Pozde odpoledne 11.10. 1999 jedu autem pujcenym od Budgetu z Visty na letiste do Los Angeles. Tam nastupuji do TWA letadla do New Yorku. Priletam pristi den brzy rano. Do odletu dalsiho letadla mam 12 hod. Autobusem a podzemni drahou jedu na 34 ulici. Zde navstevuji “Empire State Building” a fotografuji New York z jejiho 86. patra. Po 5.avenui a 42. ulici jdu do “Grand Central Station.” Odtud k budove OSN.” Po 47. ulici k “Rockefeller Center” a pak na “Time Square” mezi 42. a 47. ulicemi. Potom se vracim na letiste JFK. Vecer odletam letadlem British Airways (BA) na letiste Londyn Gatwick.
Po 7-mi hodinach letu pristavam brzy rano 13.10. na letisti Londyn Gatwick (VB). Brzy jsem v jinem BA letadle leticim 2,5 hod. do Gibraltaru (VB). Z letiste jsme odvezeni do hotelu. Sdilim pokoj se 76tiletym Filipino-Americanem, ktery hodne cestoval. Odpoledne jdu na prochazku po meste. Britska kolonie Gibraltar je zajimave místo. 6km delky a 1km sirky je vyplneno vapencovou horou. Dalsi den je vylet autobusem na “Skaly,” (Gibraltaru). Vapencova hora je plna jeskyni od krapnikovych po obranne, nektere navstevujeme. Lanovkou jedeme k vrcholu Gibraltaru. Opice “Barbary Macaque” jsou vsude. Pozdeji odpoledne nastupujeme na ruskou lod “Lyubov Orlova”, ktera vyplouva na svoji pout po Atlantskem oceane.
Nasledujici dva dny travime na oceane. “Lyubov Orlova” byla nakladni lodi. Behem jeji cesty po Atlantskem oceane je prestavovana na lod s pasazery. Takze ne vsichni maji kabiny, za ktere platili, od prvniho dne. Ja sdilim kabinu s tim Filipincem. Majitel lodi jede s nami. Posadka a zamestnanci hotelu jsou Rusove. Tri Kanadane od Marine Expedition ridi nasi expedici a tri prednasejici jim pomahaji. Prednasky zacinaji hned.
Čti dál

17.10. pristavame ve Funchalu na ostrove Madeira, jenz je se svymi 275 tisici obyvateli samostatna oblast PORTUGALSKA. Ostrov tvori 1.400 m vysoka sopka. Nase 2 autobusy splhaji ze subtropickeho casti u hladiny oceanu , pres stredozemni cast k zalesnenemu vrcholu. Mistni domy se tlaci na prikre strane hor. Pri navratu z vrcholu se zastavujeme v mestecku Monte, kde je pohrbeny posledni rakousky cisar a cesky kral, Karel I. Pak jedeme na toboganu (sanky) rizenem 2-ma mistnimi muzi po kamennych ulicich dolu do Funchalu. Mesto si prohlizime na vlastni pest. Je tu pevnost stale pouzivana vojaky. Dalsi den travime na mori.
19.10. jsme v pristavu Santa Cruz na ostrove Tenerife, ktery je casti Kanarskych ostrovu, ktere jsou samostatnym uzemim SPANELSKA. Podnikame celodenni vylet po ostrove. Ze Santa Cruz nas autobus stoupa do Laguna a pozdeji Esperanza. Objevuje se nejvyssi bod Spanelska 3.717m vysoka sopka Teide Peak. V zime je na ni snih. Vjizdime do “Narodniho parku del Teide.” Je to krater giganticke sopky. Povrch je jako mesicni krajina. Po obede se zastavujeme v mestecku Orotava, jejiz ulicky jsou uzke a prikre. Posledni zastavka je v Puerto de la Cruz, kde je vse, co si pratele plazi mohou prat. Vecer se prochazim mestem Santa Cruz.
Pres noc se nase lod premistuje k blizkemu ostrovu Gomera. Kotvime u mola v San Sebestianu. Kolumbus se tady zastavil 3-krat behem svych 4 cest do Ameriky. Jedeme na vylet po ostrove. Ostrov je opet hornaty a silnice uzke a casto vysekane ve skale nebo tazene tunely. Mijime vesnicky. Vetsina stredu ostrova je narodni park. Po navratu do San Sebestianu si nekteri z nas prohlizeji mesto individualne. Navstevuji zajimavy kostel a nekdo mi ukazuje, kde je dum, kde bydlel Kolumbus. Nyni je to jeho museum. Vez ve meste je zbytek pevnosti, ktera zde kdysi byla.
Pristich 2,5 dne travime na oceane, cas travime zajimavymi prednaskami. 23.10. nase lod pristava v Mindanao na ostrove San Vincente na KAPVERDSKYCH OSTROVECH. Sam si prohlizim mesto. Dalsi den je vylet po ostrove. V pristavu vidime 3 vraky lodi. Jedeme do zalivu “kocek.” Krajina je bez vyssi vegetace, jen trava a bili. Odpoledne jedeme na vylet do jizni casti ostrova. Tyto ostrovy jsou jedny z nejchudsich na svete.
Ve meste Praia na ostrove Santiago, jez je hlavnim mestem KAPVERDSKYCH OSTROVU, pristavame 25.11. I zde mame zajezd po ostrove. V Praia jsou budovy ministerstev. Mimo mesto je zelena krajina s vesnickami. Domy nemaji skla v oknech. Nahrazena jsou drevenymi okenicemi. Deti chodi do skoly v uniformach.
Dalsich 5 dni plujeme po Atlantskem oceanu jiho-jiho-vychodnim smerem. 28.10. prekracujeme rovnik a oslavujeme jako prichod Neptuna.
31.10. jsme na ostrove Ascension (UK). Prvni den obeplouvame ostrov. Na vyssi vychodni casti ostrova je zelena vegetace, zatimco nizsi casti ostrova je jako na mesici vulkanicka krajina. Odpoledne navstevujeme ostrov ptaku na zodiacich. Na ostrove se krizuji podmorske kabely. Britove zde maji vojenskou posadku. Americane prodlouzili zdejsi pristavaci plochu, aby v pripade potreby mohl pristat raketoplan. Pristi rano pristavame na zodiacich u jeho jedineho mesta Georgetown. Minibusy nas vezou kolem ostrova. Vulkanicky povrch a zadna vegetace vladnou nizsi casti ostrova. Cesta plna zatacek nas privadi do horske casti ostrova s zivou vegetaci. Po navratu z hor nekdo ukazuje na golfove hriste, kde vulkanicky pisek nahrazuje travu. Po obede v mistni restauraci navstevujeme muzeum. Maji zde zajimavou kolekci cerno-bilych fotografii z poslednich 2 stoleti a stare radiosoucastky, ktere mi pripominaji zacatek me kariery v Tesle v Pardubicich. V jinych castech muzea jsou valecne pamatky. Pri chuzi po meste si vsimam “Exiles Clubu” (vitani jsou i neclenove), prodejny Tesco, Turisticke centrum, kostela a krasne ale prazdne pisecne plaze. Pozdeji odpoledne se vracim zodiakem na lod. Dva dalsi dny jsou na oceane se zajimavymi prednaskami.
4.11. kotvi nase lod u Jamestown-u na ostrove Sv. Heleny (VB). Na breh jedeme zodiaky. K dispozici mame celou sbirku aut ostrova. Ja si sedam do 1929 Chevroletu. Do Jamestown-u vjizdime branou v hradbe mesta. Vlevo je pevnost, nyni vladni budova a vpravo St. James’ kostel z roku 1774. Jedeme do kopce hlavni ulici mesta Parade Grounds lemovanou historickymi budovami. Nad mestem delame zastavku u Ladder Hill Fort. Na Sv. Helene je mnoho pevnosti. Ostrov je hornaty. Dalsi zastavka je u “Plantation House,” kde je residence guvernera ostrova. Manzelka guvernera nas provazi domem. V zahrade vidime 200 let starou zelvu z ostrovu Galapagos. Ve vyssich polohach je bujna vegetace. Nedaleko nejvyssiho bodu ostrova(818m) se zastavujeme u “Longwood House,” kde Napoleon zil 6 let a kde zemrel v roce 1821. Pri navratu se zastavujeme u mista, ktere si vybral sam Napoleon, a kde byl pohrben. V roce 1840 byly jeho ostatky prevezeny do Parize. Nase posledni zastavka je u “Briars Pavilion,” kde Napoleon zil prvni 2 mesice. V Jamestownu mame volny cas az do obeda v hotelu Ambassy. Asi jediny hotel na ostrove. Odpoledne je pesi tura po meste s navstevou “Court Housu” a “Castle.” V 18 hod. navrat do lodi zodiaky.
Pristi 4 dny plujeme po Jiznim Atlantiku. Prednasky jsou kazdy den. 9.11. prijizdime k Tristan da Cunha (UK). Je to skupina 4 ostrovu Tristan da Cunha, Inaccessible, Nightingale a Gough. Jsou velke vlny a pristav ve vesnici nazyvane Edinburgh na Tristan da Cunha neni. Doufame, ze bude prilezitost se tam zastavit. Dnes obeplouvame Tristan. Ostrov je velika sopka 2,060m vysoka. Vesnicka s 300 lidmi je u hladiny more a jejich pole (The Patches) jsou asi 5km vzdalene. Po obede jedeme zodiaky k vodopadum a hnizdistim ptaku. Pristi den neni situace lepsi. Zdejsi lide lovi morske raky, zpracovavaji je a exportuji. Dalsi prijem maji z postovnich znamek. V roce 1961 se u vesnicky otevrel krater a jeji obyvatele byli evakuovani do Skotska. Kdyz vulkanicka aktivita po 2 letech skoncila, hlasovali pro navrat. Treti den nas navstevuji obyvatele z ostrova. Prodavaji sve suvenyry a znamky. Odpoledne opoustime Tristan da Cunha a plujeme k ostrovu Inaccessible, ktery objizdime. Totez delame kolem ostrova Nightingale, kde maji domky lide z Tristanu. Dalsi den plujeme kolem ostrova Gough, ktery je 350 km od Nightingale. Pozdeji vjizdime do “Roaring Forties,” zname bourlivym pocasim.
Lod pluje 5 dnu “Roaring Forties” a “Furious Fifties” k ostrovu Jizni Georgie. Vlny jsou vysoke a pri prednaskach sedime na podlaze, nebot sedeni na zidlich je nebezpecne. Behem te plavby vjizdime do “Furious Fifties” 15.11. a vidime prvni ledovec. 16.11. pred pulnoci priplouvame do mesta Grytviken na ostrove Jizni Georgie patrici VB. Jizni Georgies svym horskym hrbetem je nejatraktivnejsi ostrov Jizniho Atlantiku. Na ostrove byvalo nekolik velrybarskych stanic a Grytviken byla posledni.Pristi den navstevujeme Grytviken s jeho rozpadavajicimi se budovami stanice, slunicimi se tuleni a jako cisnici stojicimi “kralovskymi tucnaky.” Na mistnim hrbitove vidime hrob antarktickeho cestovatele Shackletona. Jsou zde 3 lide, kteri se o vse staraji od maleho muzea a posty po orazitkovani nasich pasu. Dalsi tri dny pluje nase lod podel severo-vychodniho pobrezi Jizni Georgie se zastavkami v nekolika zatokach, kde vidime vice druhu tucnaku, tulenu a morskych ptaku.
21.11. opoustime Jizni Georgii smerem na zapad. Po 3 dnech na oceane, priplouvame 24.11.k Falklandskym ostrovum, ktere jsou take patri Velke Britanii. Rano je prohlidka hlavniho mesta Stanley autobusem. Mesto je kolem zatoky a na svahu nad nim jsou pekne domky. Behem prohlidky zastavujeme u pamatniku valky s Argentinou v roce 1982, ktera se odehravala na techto ostrovech. Diky teto valce puvodne ospale misto britskeho imperia se dostalo do 20. stoleti. Zajimave je i mistni muzeum. Zbytek dne je individualni prohlidka mesta. Falklandske ostrovy tvori 2 velke ostrovy a mnoho malych. Behem dalsich 2 dnu navstevujeme 4 male ostruvky vhodne pro pozorovani ptaku.
27.11. se nase lod dava do pohybu. Zatimco mame veceri na rozloucenou, “Lyubov Orlova” pluje prulivem Beagle Channel. Rano 28.11. pristavame v Ushuaia v Ohnove zemi v ARGENTINE. Ushuaia je nejjiznejsim mestem sveta. Zde nastupujeme do letadla, kterym letime do Buenos Aires, kde pristavame odpoledne. Zaciname prohlidkou mesta s navstevou hrbitova, kde je pohrbena Evita Peron, dale jedeme hlavni tridou “Avenida 9 de Julio.” Dalsi zastavky jsou u budovy parlamentu a u “Casa Rosada,” kde sidli argentinsky president. Prohlidka konci vybornou argentinskou veceri, k niz je ohromny rizek, pomfrity, zelenina a cervine vino.
Letadlo Aerolineas Argentinas leti 10 hod. do New Yorku, USA, kam priletame rano 29.11. Autobusem a podzemni drahou do jizniho cipu Manhattanu. Jdu se podivat do Battery Parku, dale do kostela Trinity, do Wall Street a do World Trade Center. Pak zpet na letiste JFK. Odpoledne odletam letadlem TWA do Los Angeles, kde jsem po 5h40m letu. Pujcuji si auto v AVISu a jedu domu do Visty. Doma jsem ve 22 hod.

Cestovni kancelar: “Marine Expedition” s pomoci “Star Travel” v mallu v Carlsbadu.
Ucast: 55 cestovatelu, 62 clenu ruske posadky, 3 z Marine Expedition a 3 prednasejici
Lod: “Lyubov Orlova,” 1.400 tun, 100,2 m dlouha, 16,2 m siroka

AF-02 Tento zajezd byl do srdce Zapadni Afriky s Mali, Burkina Faso a Beninu v autech s pohonem na vsechna ctyri kola
Termin cesty: 27.2. – 20.3.2002

PROGRAM:
Dne 27.2. jedu autem z pujcovny z Visty na letiste do Los Angeles (LAX), odkud letadlem pres noc do New Yorku (kde navstevuji Americke prirodopisne museum v Center parku). Pak dalsim nocnim letadlem do FRANCIE, kde jsem 1.3. (prohlidka stredu Parize). Nasleduje odpoledni let do Bamaka v MALI. Mezi 1.3. a 8.3. navstevujeme v teto zemi: Timbuktu (let tam, mame Modreho muze pouste, Tuarega, za pruvodce a jizdu na velbloudech v pousti). Let do Mopti (plavba v clunu na rece Niger). Odtud v autech s pohonem na vsechna ctyri kola do Djenne (asi nejzajimavejsi mesto v Mali). Dale jsme stravili tri dny prohlidkou nezapomenutelne zeme Dogonu. Posledni mesto v Mali bylo Segou. Dne 8.3. prekracujeme hranice do BURKINA FASO (drive Horni Volta), kde jsme pak az do 14.3. a pri tom navstevujeme mesta Bobo Dioulasso, Banfora, Gaoua, mistni vesnice a hlavni mesto Ouagadougou. Dne 14.3. vjizdime do posledni a treti zeme nasi cesty, BENIN (drive Dahomey). Toto je vudu kraj s fascinujicimi vesnicemi a kralovskou historii. Zastavujeme se v mistech jako Natitingou, Abomey (kralovske sidlo), Cotonou (nejvetsi mesto), Quidah (s vudu museem) a jezero Nokoue s lidmi zijicimi v mestech na pilotech. Pozde vecer 19.3. let pres noc do Parize a odtud pres New York do LAX a autem z pujcovny domu do Visty, kde 20.3.

Cestovni kancelar: Spector Travel of Boston

Ucast: Celkem 7 ucastniku v Mali, 6 v Burkina Faso a 4 v Beninu. Africky pruvodce byl s nami ve vsech trech zemich. Dve auta s nahonem na vsechna 4 kola s dvema ridici v prvnich dvou zemich a jedno auto a jeden ridic v te posledni.

P-06 Zajezd do Persie (Iran) s zastavkami v New Yorku a Istanbulu
Termin cesty: 17.4. – 12.5. 2006

PROGRAM:
Dne 17.4. v poledne jedu autem z pujcovny z Visty na letiste v Los Angeles. Odtud letim do New Yorku, kde jsem velmi brzy rano pristi den. Vetsinu dne travim prohlidkou Central parku, Lincoln centra, radnice a Brooklynskeho mostu. Vecer odletam do Istanbulu v TURECKU (zde se jdu projit do stredu mesta a navstevuji Modrou mesitu). Nocnim letadlem do Teheranu v IRANU, jehoz puvodni jmeno bylo Persie. Tady jsem casne rano 20.4.

Toto rano pokracuji se dvema dalsimi cestovateli letadlem do Mashad-u v severovychodni casti zeme. Vetsinu 3 dnu venujeme prohlidce tohoto svateho mesta Siitu a jeho okoli (predevsim svatyni Imama Rezy a karavanseraje na Hedvabne stezce). Pak letime zpet do Teheranu, kde se k nam pripojuji dalsi spolucestovatele. Den je vyplnen prohlidkou tohoto hlavniho mesta Iranu, ve kterem zije snad 15 milionu lidi. Navstevujeme palacovy complex Saadabad, museum kralovskych sperku a museum kobercu.
Čti dál

Dalsi den opoustime autobusem Teheran. Jedeme do Hamadan-u, kde vidime hrobku Ester a Mordecal, vez hrobky Avicenny a napisy na skale zanechane zde Dariem I. a jeho synem Xerxesem. Den nato jedeme do Kangavar-u prohlednout si chram Anahity, do Bisotun-u, kde je dalsi relief Daria, tento ve 3 jazycich, ktery se stal Rosetskou deskou pro rozlusteni klinoveho pisma. Do vecera jsme v Kermanshah-u s jeho dulezitymi sassanskymi reliefy.

Dne 26.4. vjizdime do oblasti iranskych ropnych poli. Noc travime ve meste Ahwaz. Odtud delame jednodenni vylet do Sus, kde navstevujeme ruiny Apadeny a 2.500 let stare pozustatky palace Daria I. Dale na rece Dez vidime ziggurat Chogha Zanbil postaveny v roce 1250 pr.n.l. a v Shustar sassanske vodni mlyny a staroveky most pres reku Korun. Pri ceste z Ahwaz-u do Shiraz-u navstevujeme vice vykopavek a vidime dalsi napisy na skalach.

Se zakladnou v Shiraz-u podnikame vylet k nejznamejsi pamatce Iranu, Persepolis-u. Jeho prohlidce spolu s nekropolisem Hajiabad venujeme cely den. Den nato si prohlizime vlastni Shiraz. Dne 1.5. opoustime toto mesto a se zastavkou u byvaleho hlavniho mesta a hrobky Cyruse Velikeho u Pasargadae prijizdime do Yazd-u. Pred prichodem Islamu byl Zoroastricismus hlavnim nabozenstvim stare Persie. Posledni vetsi komunita Zoroastrijcu (kolem 30 tisic vericich) zije v pulmilionovem Yazd-u. Zde navstevujeme jejich “Chram ohne” a “Vez mlceni,” kam odkladali sve zemrele.

Cesta z Yazdu do sperku stare Persie, Esfahan-u, nam zabira vetsinu dne. Na prohlidku tohoto mesta potrebujeme dva dny. Je zde nekolik slavnych mesit, nekolik palacu, krasne zahrady, muzea, bazary a 5 starovekych mostu. Nejpritazlivejsi je vsak Namesti Imama, ktere je druhe nejvetsi namesti na svete hned po Tiananmen namesti v Pekingu. Obklopuje ho nekolik mesit a palacu. Je to misto, kde se schazeji obyvatele Esfahan-u. Jsou videt rodiny prochazejici se zde a mladi lide take, ale hosi a devcata jsou jasne oddeleni. Behem nasi jizdy z Esfahanu do Teheranu vidime v dalce pozlacene kopule svatyn ve svatem meste Qom (mesto je uzavrene turistum).

Pristich 5 dnu travime v iranskem Azerbaijanu. Nejdrive letime z Teheranu do jeho provincniho hlavniho mesta Tabriz-u. Po jeho prohlidce nasedame do van-u a jedeme pres pohori do mesta Anzali na brehu Kaspickeho jezera (more), ktere je 27 m pod urovni svetovych oceanu. Anzali je zaroven u hranice samostatnho Azerbaijanu odtud na sever. V dalsich dnech jedeme podel pobrezi do mesta Ramsar, kde spime v kralovskem hotelu postavenem otcem posledniho iranskeho shaha ve 30-tych letech 20. stoleti.

Dne 9 5. jedeme pres Alburz pohori (s nejvyssi horou Iranu 5,671 m n.m.) zpet do Teheranu. Jeste jeden den venujeme dalsi prohlidce tohoto mesta a navstevujeme archeologicke museum a palace Niavaran a Sahebgerameh.

Po 21 dnech cestovani po Iranu nasedame do letadla a letime do svych domovu v Severni Americe. Ja letim pres Istanbul, New York, Dallas do Los Angeles. Odtud jedu autem z pujcovny domu do Visty, kde jsem velmi casne rano 12.5. na sve 67 narozeniny.

Cestovni kancelar: Spiekermann Travel Service z Detroitu

Ucast: Vetsinu zajezdu nas bylo 9 cestovatelu, avsak jen 3 prvni tri dny v Mashad-u a jen 8 v iranskem Azerbaijanu. Jedna z cestujicich, profesorka na universite v Texasu, delala prednasky tykajici se nasi cesty. Provazel nas vyborny iransky vedouci a v nekterych mistech i mistni pruvodci. Bus a van ridili iransti ridici.

HAW-07 Hawajske ostrovy (cast USA) a KIRIBATI
Termin cesty: 14.4. – 25.4.2007

PROGRAM:
14.4. 2007 jedeme se sestrou a jejím manželem autem z AVIS-u z Visty na letiste do San Diega. Odtud letime 5 hod. a 20 min. letadlem Hawaiian Airlines do Honolulu na ostrove Oahu v americkem state Hawaj.. Přistáváme ve 13 hod. mistniho casu. Taxi nás veze k lodi “Norwegian Wind” (55k tun). Zarizuji výlety a Mirka a Karel prohlížejí loď. Brzy vyplouvame a opoustime pristav v Honolulu.
Rano druheho dne pristavame v Hilo na Velkem ostrove, nejvetsi ostrov Hawajskych ostrovu. Prvni vylet je “Volcanoes National Park Odyssey”. Zastavujeme u Macadamia Nut Company. Pokracujeme k sopce Kilauea. Objizdime krater sopky, prochazime po lave z erupce v roce 1982 a navstevujeme 500 let stary lavovy tunel. Posledni zastavka je v prodejnim centru v Hilo. Po 15 hod. jsme zpet na lodi. Vecer travime sledovanim predstaveni s kouzelnikem.
Čti dál

16.4. kotvime u dalsiho hawajskeho ostrova, Maui, pobliz mesta Lahaina. Motorove lodni cluny (tendry) nas vezou ke brehu. Jedeme na vylet k sopce Haleakala. Po dvou hodinach jizdy autobusem jsme na miste, odkud mame vyhled do krateru teto cinne sopky. Jsme 3,000 m nad morem. Na zpatecni ceste po prikre silnici dolu vidime skupinky cyklistu sjizdejici od sopky k pobrezi ostrova. Z Lahainy nas vezou tendry k lodi. Zbytek dne travime prohlidkou Lahainy.
Nasledujici den, stale v Lahaine, jdeme na pesi turu mestem. Prvni zastavka je u “Houola Stone,” kde hawajske zeny rodily sve deti. Pobliz jsou zaklady domu, ktery postavili americti kapitani lodi pro krale Kamehameta Velikeho. Dale navstevujeme museum, starou veznici, buddhisticky chram a hrbitov s kralovskymi hroby.
Behem noci nase lod pluje k hawajskemu ostrovu Kauai. Rano pristava v Nawiliwili. Ucastnime se zajezdu po ostrove. Vidime “Spouting Horn,” kde morska voda lavovou trubkou vystrikuje na breh. Dale jedeme zapadnim smerem, kde vidime pole kavy, ktere lze sklizet stroji. Ostatni pole jsou pokryta cukrovou trtinou. Pokracujeme do stredu ostrova se zastavkou u Waimea Canyon Lookout. Behem jizdy vidime ostrov Nihau na jih od Kauai, kde ziji lide jen s cistou hawajskou krvi. Posledni zastavka je u velkeho obchodniho domu Mariko ve meste Hanapepe. Autobus opoustime v Lihue nejakych 20 min. chuze od lodi.
Pristi dva dny jsme na oceane. Plujeme jiznim smerem. Ucastnime se nekterych prednasek a vecernich predstaveni.
21.4. odpoledne nase lod spousti kotvu u ostrova Fanning v ostrovni zemi KIRIBATI., dalsi nova zeme do me sbirky. Tendrem se dostavame na breh. Ostrov Fanning je jen nekolik stop nad hladinou Ticheho oceanu. Skupina mistnich lidi nas vita. Stojim ve fronte na razitko Kiribati do cestovního pasu a razítka na pohledy a znamky. Dale obchazim areal a fotografuji. Kupuji nekolik suvenyru. Cast skupiny sla dal podel brehu na plaz, kde se koupou. Podel cesty mistni obyvatele nabizeji souvenyry nebo stoji v domorodem obleceni. Behem stmivani se vracime na lod.
Dalsi dva dny se “Norwegian Wind” vraci na sever k Hawajskym ostrovum. Vidime letajici ryby ruznych velikosti letici nad vlnami Pacifiku. Druhy den byla lod zasazena velkou vlnou, ktera dosahla az 10-tou palubu. Mirka a ja jsme byli na prednasce, ale Karel byl v te dobe venku na 7-me palube, kde ho vlna zasáhla. Pote susil svuj fotoaparat.
24.4. rano kotvime u pobrezi Kona Velkeho ostrova Hawajskych ostrovu. Tender nas veze ke Kona pobrezi v zapadni casti Velkeho ostrova. Výlet nás zavádí do západní části ostrova. Prvni zastavka je ochutnavka Kona coffee. Dalsi je u “Refuge,”kde se v minulosti mohli lide schovat po prekroceni mistniho tabu. Nakonec vidime “Pomalovany kostel” z roku 1903. Zatimco se Mirka s Karle prohlizeji mesto, ja se vracim na lod.
25.4. pristava “Norwegian Wind” v Honolulu na ostrove Oahu. Rano opoustime lod. Taxikem jedeme ke kralovskemu palace “Iolani”, projizdime Chinatown a nakonec zastavujeme v “Pearl Harboru.” Fotografujeme, delame video u Arizona Memorialu a u valecne lodi Missouri. V zatoce kotvi ponorka.
Nasleduje cesta na letiste odkud odpoledne odletame Hawaiian Arlines do San Diega. Cesta trva 5 hodin. U Hertze si pujcujeme auto na cestu do Visty, kam prijizdime o pulnoci.

Cestovni kancelar: Cely zajezd pro vsechny 3 zarizuji u “Norwegian Wind.”
Ucast: Ma sestra, jeji manzel a ja.

CNA-09 KANADA, USA, Gronsko (DANSKO), ISLAND, Skotsko (VB), HOLANDSKO, IRSKO, VELKA BRITANIE, Wales (VB), Faorske ostrovy (Dansko)
Termin cesty: 15.7. – 31.8. 2009 (cely zajezd 48 dni, z toho cesta lodi 42 dni)

PROGRAM:
Vecer 15.7. 2009 odjizdim z Visty autem od Hertze na letiste do Los Angeles. Tam nastupuji do letadla United Airlines (UA) do Chicaga, kde menim letadlo za jine od UA do Montrealu. V Montrealu v KANADE pristavam 16.7. Autobusem do hotelu.
17.7. si prohlizim Montreal pesky. Od hotelu jdu do pristavu na rece St. Lawrence (Vavrince), identifikuji misto, kde bude moje lod zitra. Dale se zastavuji u basiliky Notre Dame. V chuzi pokracuji kolem brany cinske ctvrti. Nakonec natacim videem katedralu Marie-Reine du Monde.
Dopoledne 18.7. jedu taxikem k me lodi Holland America “Maasdam.” Odpoledne se seznamuji s lodi, zapisuji se na vylety a vse fotografuji.
Rano 19.7. pristava “Maasdam” v meste Quebeku. Ucastnim se vyletu z lodi po meste. Jedeme k hotelu “Fairmont le Chateau Frontenec,” dale parkem a kolem dulezitych budov. Do obeda jsme zpet na lodi. Odpoledne jedu bezplatnym autobusem na individualni prohlidku Quebecku. Mimo ruzna jina mista navstevuji jiz zmineny hotel, ktery vevodi mestu. Pozdeji sestupuji po schodisti do stareho mesta. Pristi den travime plavbou po rece. Jsem pozvan na obed s kapitanem lodi.
Čti dál