My Brother the Traveler in Mozambik

Popis prvniho dne v Maputo z cesty AF-01:

nedele  7. rijna 2001

Budik me vytrhava ze snu v 7 hod.  Uvedomuji si, ze jsme vcera vecer prijeli do hlavniho mesta Mozambiku, Maputo. V kolonialni dobe ho Portugalci nazyvali Lourenco Marques. Na snidani v 7,40 hod. Z bezpecnostnich duvodu musime chodit vnitrkem vlaku. Dnes sedim se dvema mladymi Holandany. Snidam vajicka se slaninou a k tomu loupacek a piju guava a kavu. S kabelou s kamerami pres rameno se divam na seznam jmen. U kazdeho je cislo mikrobusu pro ten den.

V 9 hod. vyrazime na prohlidku Maputa. Pred nadrazim, na jehoz designu se podilel Gustav Eiffel, objizdime namesti dvakrat, aby si kazdy mohl udelat jeho fotku. V Mozambiku se nesmi fotografovat vladni budovy a udajne ani nadrazi. Mozna, ze se to zas tak vazne nebere. Pak jedeme ulicemi na Freedom Square (Namesti svobody). Ulice jsou lemovany velkymi obytnymi budovami bile barvy. Je nedele a na chodnicich je jen par lidi.

Uvedomuji si, ze zde v Mozambiku se jezdi vlevo. Konecne v Portugalsku se tez drive jezdilo nalevo, alespon myslim. Na druhe strane se mozna takto jezdi, protoze vsechny zeme sousedici s Mozambikem byly britske kolonie, ve kterych se jezdi take vlevo.

Po 9:30 projizdime mestskym trhem. Natacim skrz okno busu. Zda se, ze zde prodavaji vsechno od ovoce a zeleniny po drevo na topeni. Odtud je jen nekolik minut k Avenida Vladimir Lenine. Vypada to, ze vsechny ulice v Maputo jsou pojmenovany po velikanech komunismu ci levicovych vudcich africkeho kontinentu. Koncem 70. a cela 80. leta byl Mozambik komunistickym statem a patrne je i nyni. V 10 hod. vystupujeme u kryteho trhu (ma strechu). Je plny mistnich obyvatelu. Natacim a delam fotky. Nabizeji zde predevsim cashew nuts, hodinky a CD cka. Odjizdime v 10:25 hod. Slunce se objevuje sem tam zkrz lehkou oblacnost.

V 10:30 zastavujeme na Praca da Independencia (Namesti nezavislosti). V jeho cele je novoklasicka budova radnice a vedle ni bila moderni katedrala. Pesky ke Casa de Ferro (Zelezny dum), ktery byl navrzen take Eiffelem. Byl postaven na konci 19. st. jako residence guvernera Mozambiku. Jeho kovovy exterior se vsak nehodil do tropickeho prostredi, takze tam guverner nakonec nebydlel. Vedle je vchod do botanicke zahrady, Jardin Tunduru, pred niz stoji socha prvniho mozambickeho presidenta, Samora Machel-a. Byl to presvedceny komunista. Zahynul pri letecke nehode v roce 1986. Na trave v zahrade stoji dve lavicky udelane z pusek.

Je slunecno, dela se horko a je neprijemne vlhko.

Behem nekolika minut  prijizdime k mori. Je to Indicky ocean, treti nejvetsi vodni plocha na povrchu Zeme. Pokracujeme podel pobrezi, ktere vede na vychod a pak se staci na sever.  Mijime novy hotel Holiday Inn vlevo a krasne ale temer prazdne pisecne plaze vpravo. Lide, ktere na nich vidime, vetsinou hledaji ustrice. V 11:35 hod. zastavujeme u jedne plaze. Z pisku vyhrabavam skeblicky. Ve stanku na brehu prodavaji suvenyry. Snad desetilety chlapec loudi penize. Jinak lide moc neobtezuji.

Odjizdime ve 12:10 hod. Mijime drahe vily skryte za zdmi a vegetaci. Mezi nimi je i dum, kde obcas prebyva Nelson Mandela, ktery si vzal vdovu po Samora Machel-ovi.

Ve 12:30 zastavujeme u restarace v zive casti mesta na rohu Avenid Eduardo Mondlane a Julius Nyerere. Je to pekna restaurace. Jmenuje se Mundo s. Inzeruji vymenny kurz $1 = 21 000 Mtc (meticais).  Objednavam si Grilled Chicken Ceasar s Salad s bacon, avocado, almonds a Chinese noodles. Portugalsky se to jmenuje Salada Cesar com Galinha Grelhada. Dostavam hezky dvojjazycny jidelni listek jako suvenyr. Jsme zachraneni, berou VISA a MasterCard. Chod, ktery jsem si vybral, stoji 120 000 Mtc, tj. $5.71. K piti Windhoek Light za 25 000 Mtc. Se spropitnym platim $9.

Pred nastupem do autobusu se na nas vrhaji mladi poulicni prodavaci. Jeden jiz otvira zip me kabely s video kamerou. Je cas k ustupu.

Pred 15 hod. jsme u impozantni budovy prirodopisneho musea. Museum neni  velke, ale pekne usporadane. Ve vnitrni hale jsou dioramy s vycpanymi africkymi zviraty, casto v dynamickych pozicich. Po obvodu v prizemi i patre jsou thematicke vystavy, ku pr. evoluce cloveka, vodni zvirata, ptaci atd. Odjizdime po 15,40 hod.

Posledni zastavkou je pevnost u pristavu postavena Portugalci v polovine 19. st. Odolnost teto pevnosti nebyla zmerena, nebot se tu nikdy nebojovalo. Tato ctvercova stavba vybudovana z opracovanych hnedocervenych kvadru se nyni ztraci pod vysokymi budovami mesta. Ve sve dobe vsak jiste vzbuzovala duveru obyvatel. Vyska zdi je asi 5-6 metru. V jejich zpevnenych rozich vykukuji hlavne del. Fotografuji z vrchu zdi. Vetsina vnitrni plochy je travnata, z ni vystupuji kokosove palmy se zlutymi plody a kvetouci stromy pripominajici magnolie. Pobliz jednoho rohu jsou serazeny do kruhu stredoveka dela. Pobliz vychodni a severni zdi jsou brozove sochy jezdce a postava muze. Nikdo mi nemuze rici, koho predstavuji.

V 16:30 se vracime k vlaku. V kabine si delam drink.  Na chvilku si leham znaven tezkou praci cestovatele. Nekdo to vsak musi delat.

Pred 19 hod. odjizdime na veceri do seafood restaurace. K veceri je Greek salad, fried fish a jako zakusek chocolate mousse.

Po 21 hod. zpet na nadrazi. Dopisuji poznamky dne. Pak vyhanim z kabiny komara. Chvili ctu z Lonely Planet o Maputo a Kruger Parku. Pred 22:15 hod. venku hrmi a dava se do deste. Zhasinam ve 22:30 hod.