Irak
sobota 16. brezna 2013 - Babylon, IRAK Se skupinou 15ti odhodlanych cestovatelu jsem na 14ti denni ceste po Iraku. Teziste naseho zajmu jsou na jedne strane vykopavky starobylych kultur v jizni Mezopotamii a na druhe svata mista Situ mezi Basrou a Bagdadem. Po ranni prohlidce Karbaly, jednoho ze svatych mest Situ, je na programu perla staroveke Mezopotamie, Babylon. Pri prijezdu k vykopavkam Babylonu, mijime jeden z cetnych Sadamovych palacu stojicim na umelem kopci nad jeho arealem. Ve 13:35 hod. zastavujeme u strazni budky. Po deseti minutach vysvetlovani dostavame povoleni ke vstupu k pamatkam. Na parkovisti, kde vystupujeme z autobusu, potkavame Francouze, ktere jsme jako jedine turisty v teto zemi mimo nas videli v Nasiriyi. Slunce sviti skrz opar tvoreny jemnym piskem poletujicim ve vzduchu. Do arealu Babylonu vstupujeme velkou branou, vybudovanou v roce 1958. Ta pripomina puvodni Branu bohyne Istar (Ishtar Gate), ktera vsak kdysi stala v jinem miste mesta. Nemci na zacatku 20 st. rozebrali original brany a prevezli do musea v Berline, kde ji znovu sestavili. Tam jsem ji videl pri navsteve Berlina v roce 2003. Za touto novou branou je Sadamem vybudovany imaginarni Babylon (makebelieve Babylon) postaveny na skutecnych zakladech tohoto mesta. Dle archeologa Geoff-a Emberling-a z jedna americke university, ktery nas provazi, Sadamuv Babylon nema historickou cenu, neboť nikdo nevi, jak skutecne stavby puvodne vypadaly. Prvni zastavka je u tak zv. Cesty procesi (Procession Way), na ktere stavala puvodni Brana bohyne Istar. Nyni se z ni loupe asphalt. Asfaltem ji pokryli Nemci pri vykopavkach. Pod nim jsou videt zbytky puvodniho asfaltu z doby slavy mesta. Babylon existoval po dobu 2,500 let. Byl mnohokrat znicen a mnohokrat znovu postaven. To, co se v Babylonu nachazi nyni, je vetsinou z doby vlady Nebuchadnezzara II. z obdobi kolem roku 600 pred n.l. Babylon Chammurabiho (1791 – 1749 pred n.l.) je nyni pod hranici spodni vody a o jeho vykopavky se zatim nikdo nepokusil. Od Cesty procesi sestupujeme po schodech dolu do jakesi ulice vykopane nemeckymi archeology. Na zdech po obou stranach jsou fresky predstavujici ruzne bohy. Ve spodni rade je babylonsky nejvyssi buh Marduk s hlavou draka. Jde o puvodni zdi, ktere Nemci behem vykopavek odkryli. Vsechny zdi jsou z nepalenych cihel. Fotografujeme bez omezeni a od mistniho pruvodce dostavame podrobne vysvetleni. Dale jdeme mimo cast vybudovanou Sadamem Huseinem. Nahlizime do zachovaleho chramu, kde se zbavovaly v koupeli zeny svych hrichu. Pak jdeme do mist, kde jsou rozpadavajici se zbytky puvodnich staveb. Mezi nimi lze rozeznat dvoji zeď, ktera kdysi obklopovala mesto. Kazde mesto od doby Sumeru melo ziggurat, ktery byl soucasti chramu. Zigguraty mely 2 az 7 pater a obecne to byly vyskove stavby. Zdejsi ziggurat byl zcela zniceny a v miste, kde stal, je jama. Mezopotamske zigguraty nebyly mistem pro verejne bohosluzby. Byly to pribytky pro bohy a kazde mesto melo sveho boziho patrona. Pouze knezi mohli vstupovat do prostor zigguratu a zajisťovat potreby bohu. Knez mel v sumerske spolecnosti velkou moc. Mezitim slunce zakryly mraky. Nad nami se tyci palac Sadama Huseina. Vracime se do nove zbudovaneho Babylonu, na jehoz cihlach je Sadamovo jmeno. V predtrunnim a trunnim sale nam nas archeolog Geoff hraje Alexandra Velikeho, ktery zde zemrel pravdepodobne na malarii. Pres vstupni cast arealu a novou Istarinu branu z roku 1958 se po vice nez 3 hodinach prohlidky mesta vracime do autobusu. Poslednim cilem je umely kopec se Sadamovym palacem. Kolem objektu je nekolik mistnich policistu. Palac je vykradeny snad az na stropy, kam vandalove nedosahli. Steny prazdnych hal jsou pokryty grafity. Chybi i dvere, okna a kovove soucastky z koupelen. Presto by se z neho dal udelat treba 5 hvezdickovy hotel. Policiste rikaji, ze neco takoveho je v planu. Z palace na umelem kopci je krasny vyhled na Babylon a z terasy na opacne strane na vodu stareho koryta reky Eufrat. Na protejsim brehu reky je privazana loď. Protejsi breh je pokryty hajem datlovych palem. Udajne se vsak datle z techto palem jiz nesklizi. Prekvapuje mne, ze Irak datle dovazi. Je to asi tim, ze Americane opravili naftova zarizeni v Iraku. Sadamova loznice nebyla v teto mohutne hlavni budove, ale v nizsi stavbe vedle. Mel hodne palacu a sem zavital snad jen jednou nebo dvakrat. Po padu Sadama Huseina vzali mistni lide jeho palace utokem. Fotografuji nekolik fresek se Sadamovym motivem, ktere jako zazrakem prezily. Je vsak cas na odjezd a prohlidky dalsich pamatek teto zeme.
Vylety - dalsi informace a obrazky:
Irak 2013
Irak 2012